Období: rok 2009

Časové zlomy

ivan.stampach@seznam.cz (») | 31. 12. 2009 | přečteno: 2222× | komentáře: 1, poslední: 2. 2. 2010
slunecni-hodiny.jpgPeriodika ve své tradiční tištěné podobě se označují jako noviny, zprávy o něčem, co je nové, v kontrastu s tím, co už je staré a co se pokládá za známé. Je také řeč o časopisech. Někdo by chtěl aspoň pracovně pozastavit čas a popsat ho. Čas ovšem svým plynutím, nepřetržitým trváním a bergsonovským durée popisům uniká. Běžná řeč o čase je spíše prostorová. Děje se to, když říkáme, že nějaké události jsou před námi a jiné za námi. Čas se nám spojuje s místy, tradičně s polohou ručiček na ciferníku hodin a s datem, s pozicí země v prostoru při otáčení kolem vlastní osy a při oběhu kolem společného středu se Sluncem. číst dál

Slunovrat ducha

paradiso-canto-31.jpgDnes ve 13.04 hod. středoevropského času vstupuje Slunce do znamení Kozoroha. Je neníže na obzoru, světlá část dne je nejkratší. Lucie už 12. prosince noci  upila,  ale dne ještě, do dneška, nemohla přidat, protože ráno ještě minuty tmy přibývají. Lze říci, že světlo svítí ve tmě. Mohli bychom, kdybychom neznali pravidelný rytmus přírody, mít obavu, že temnoty světlo zcela pohltí. Ale dnešní astronomický obrat ukazuje, že k životu patří světlo i tma. A je otázka, čemu připíšeme definitivní vítězství. číst dál

Nehrozí nám vzdělanostní genocida?

ivan.stampach@seznam.cz (») | 14. 12. 2009 | přečteno: 2502× | komentáře: 9, poslední: 25. 3. 2010
glu1dc7f9-univerzita.jpgNa většině vysokých škol tento týden fakticky končí semestr. Poslední měsíce nás zásobily kritickými úvahami na téma českých akademických institucí. Na plzeňské právnické fakultě skandál propukl naplno, o podobných praktikách jinde se proslýchá. I když na většině škol není možno celé studium absolvovat o jedněch prázdninách ani nelze složit zkoušky dříve, než je člověk na školu zapsán, situace je vážná všude. číst dál

Budeme revoluční a ještě revolučnější?

ivan.stampach@seznam.cz (») | 8. 12. 2009 | přečteno: 1518× | komentáře: 0
de-revolutionibus-orbium-coelestium.jpgSlovenské národní divadlo uvedlo na své Malé scéně v sezóně 1988–89 hru Ľubomíra Feldeka Skúška. Hlavní hrdina Alcest z jeviště ostře tepe soudobé pořádky. Na konci hry (překvapivě vzhledem k době inscenace) dochází ke společenskému obratu. Alcest však není oslavován. Naopak, stíhá ho výsměch. Včerejší mocní, jak to autor dnes stručně sumarizuje v knize Homo politicus (Praha: Slovenský literárný klub, 2008), se rychle převlékli za revolucionáře, opět se chopili moci a definitivně ho umlčeli. číst dál

Jaký je můj 17. listopad

praha-zebrak-zebra-24-jpg-150.jpgDnes před polednem mi s potěšením volal můj dlouholetý přítel, že se mu podařilo zaplatit nájemné a jestli bych mu nedal pár korun na jídlo, že od včerejšího poledne nejedl. číst dál

Rituální tance kolem 17. listopadu

ruce-250.jpgNa demonstraci v pátek 17. listopadu 1989 volali účastníci, že mají prázdné ruce a ujišťovali sebe a okolí, že nejsou jako oni, čímž mínili politické protivníky. Komunisté se chopili moci násilně a násilně ji udržují. My nemáme  v rukou mocenské nástroje a našim prostřednictvím vítězí bezbranná pravda společně s láskou. Naše moc je mocí  bezmocných. číst dál

Manifest radikálního personalismu

ivan.stampach@seznam.cz (») | 10. 11. 2009 | přečteno: 2209× | komentáře: 3, poslední: 8. 7. 2020
614px-angelic-movers.jpgKdyž běžně charakterizujeme skutečnost, všímáme si rozdílů, např. živé odlišujeme od neživého.  Počítá s tím i klasická věda. Živým se zabývá biologie, na neživé stačí fyzika a chemie.  Podobně také připisujeme jiný statut osobám a jiný věcem. Činí to např. právo. Věci lze prodávat a kupovat, osoby nikoli. Mouchu, nebo komára, jimž se nepřipisuje personalita, můžete beztrestně zabít, za zabití člověka vás právo málokdy ocení, mnohem častěji bude mít tendenci Vás trestat. číst dál

Jediný svatý - všichni svatí

all-saints.jpgKřestanství slaví Boha výslovně jako jediného. Liturgicky ho oslovuje: Ty jediný jsi svatý... Ještě silněji to zdůrazňuje judaismus. K denní modlitbě patří vyznání Adonaj Elohenu Adonaj echad! (Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný, Dt 6,4). Totéž platí o islámu. Vícekrát denně zní šaháda, vyznání Jediného: Ašhadu an la illáha-il-l-Láh (Dosvědčuji, že není boha kromě Boha). Vášnivý, žhavý monoteismus se někdy vykládá jako výraz zkušenosti pouště v kontrastu s polyteismem kultur, kde stále všechno kvete a zraje (a kde se mluvívá o spiritualitě zahrady). číst dál

Dnes jsem euroskeptik

ivan.stampach@seznam.cz (») | 30. 10. 2009 | přečteno: 1823× | komentáře: 0
smkc-eu.jpgPoprvé mám velmi vážné pochybnosti o institucích Evropské unie. Vždy jsem dosud dával přednost civilizovaným nařízením bruselských úředníků proti barbarství české veřejnosti a českých úřadů. Byrokrati z EU nám nepřepisují jen délku, tloušťku a ohnutí eurobanánu. Jejich působení nespočívá jen v tom, že nám zakázali bramborový líh smíchaný s roztokem sachrózy, chemickými barvivy a chemickými aromaty nazývat rumem. Především jejich nařízení chrání náš život, naše zdraví, naše bezpečí, naše vzdělávací možnosti, náš dostup ke kulturním hodnotám a naše práva. číst dál

Integrace jako jediná cesta

ivan.stampach@seznam.cz (») | 21. 10. 2009 | přečteno: 1825× | komentáře: 5, poslední: 14. 3. 2010
680px-eu27-2008-european-union-map-svg.pngShoduji se s právníky, kteří říkají, že Lisabonská smlouva nemá vliv na právní osudy dekretů prezidenta republiky přijatých pak Národním shromážděním jako zákony. Ale když už byla vyslovena tato obava, jsem ochoten připustit omyl odborníků. Mohlo by tedy být možné, aby se vyhnaní čeští obyvatelé německého jazyka a jejich potomci domáhali, aby i na ně byla uplatněna lidská a občanská práva. K tomu panu presidentovi a jeho příznivcům za sebe jako občan říkám, že by to bylo dobře. Ne snad, že by se bral domov někomu, kdo dnes v Sudetech bydlí. To prostě možné není a žádný soud by to neumožnil. Ale těšilo by mne, kdyby se potomci lidí, kteří osm set let obohacovali kulturu zemí koruny svatováclavské znovu zpestřili a doplnili český prostor, udělali ho kulturně  bohatším a rozmanitým, a změnili náš fakticky národní stát (i když v ústavě tak definován není) ve stát skutečně občanský. číst dál

Dvě tváře moci

ivan.stampach@seznam.cz (») | 15. 10. 2009 | přečteno: 1988× | komentáře: 2, poslední: 30. 1. 2010
3b710ab658fb0.jpgNěkteří nově pro sebe objevují náboženství ve specifické roli. Jsou uhranuti božskou mocí. Potřebují kosmického totalitního diktátora, bez nějž jim složitý a nejednoznačný svět nedává smysl. Říkají: Přece musíme pociťovat nad sebou nějakou moc, nemůžeme si dělat, co chceme.  Musíme mít nad sebou bič. Musíme mít naději, že dobro bude odměněno a zlo potrestáno. Jejich náboženství je posvěcením a odůvodněním zcela pozemských mocenských zájmů. Zaručuje poslušnost lidským pokynům, když jsou garantovány shora. Spiritualita v takovém náboženství degeneruje v ideologii, tedy ideové odůvodnění hmatetelné vlády nad lidmi (a věcmi). Nedávno mi jeden takový obdivovatel božké i pozemské moci napsal, že hájím svobodu až k šílenství. číst dál

Mají smysly smysl?

horovo-oko_2.jpgJak často slyšíme výzvu a) odpoutat se od smyslů a nespoléhat na ně a jedním dechem vyslovené přání b) soustředit se na smysl všeho, zejména svého života. Jazykovědci by nám asi řekli, že údajný pravý či původní význam slov nehraje roli a jej lze určit podle jejich užívání. Možná by homonymii obou významů slova výrazu smysl pokládali za náhodnou. číst dál

Tlusté čáry

ivan.stampach@seznam.cz (») | 10. 10. 2009 | přečteno: 1784× | komentáře: 5, poslední: 8. 12. 2009
cara.jpgDebaty s přáteli z poslední doby mi daly podnět zase jednou se zabývat vztahem k osobní a společné minulosti. Jedno pojetí chce minulost stále připomínat, hlavně nezapomenout na příkoří, nezapomenout na hrdiny. Druhé chce za minulostí udělat příslovečnou tlustou čáru, zapomenout a začít znovu. Nabízí se nám tedy prožívat přítomnost s pozorností upřenou do minulosti nebo hledět do budoucna. číst dál

Elitáři

ivan.stampach@seznam.cz (») | 3. 10. 2009 | přečteno: 2039× | komentáře: 0
file-013.jpgV poslední době občas někdo kolem mne přizná elitářské smýšlení. Ještě před pár lety by se to pokládalo za politicky nekorektní. Bylo očekáváno, že člověk bude demokrat každým coulem. A hle, hodnocení společenské struktury a dynamiky bez ideologických brýlí ukazuje, že lid nevládne nikde a že čistě vnějškově by tomu nejblíže byla vláda davu. Její děsivou anatomii popisuje sociální filosof a esejista, poslanec Ústavodárného shromáždění v republikánském Španělsku před Frankovým pučem 1931 - 1935, José Ortega y Gasset (1883 - 1955) ve spisu Vzpoura davů z r. 1930 (česky vyšla v překladu Václava Černého r. 1936). číst dál

Relativismus hrozbou?

ivan.stampach@seznam.cz (») | 29. 9. 2009 | přečteno: 1985× | komentáře: 0
vysehradska.jpgPapež, a ve shodě s ním církevní hodnostáři římskokatolické i jiných církví v poslední době často varují před relativismem. Na tuto nemoc nabízejí lék v podobě pevné a jednoznačné doktríny, souboru tezí, které vystihují všechny podstatné okolnosti světa a jeho člověka ve vztahu k Bohu. Jsou to teze neověřené a snad v tomto čase i neověřitelné, netýkají se totiž smyslově zprostředkovaného světa a platí-li při jejich interpretaci logika, je to logika měkká a velmi volná. My obyčejní smrtelníci o těchto tématech nemáme poznání, privilegovaní je však mají, jsou shůry chráněni před omylem, když nám ukládají, čemu máme věřit. Sotva můžeme vznášet nad výroky náboženských funkcionářů otázky, jsme vázáni vůči nim poslušností. Vůle i náš rozum se musí sklonit před autoritou pastýřů, kteří pasou stádo, jímž jsme my. číst dál