
Pro novověk je charakteristické, že náboženské výklady světa se demaskují jako ideologie. Ne ovšem ideologie v původním smyslu (podle Destutta de Tracy) jako věda o idejích, nýbrž jako falešné vědomí. Náboženství je charakterizováno jako ideové odůvodnění hmatatelných ekonomických a politických zájmů. Sledujeme-li silně zastoupené kulturní preference, nalezneme nejprve klasiky tohoto přístupu, mistry podezírání z 19. století, Friedricha Nietzsche, Karla Marxe a Sigmunda Freuda. Když se jednou náboženství dotkla tato skepse, nelze se už k němu vrátit v počáteční naivitě.
číst dál