
Když jsme s okruhem přátel v sobotu kolem půl čtvrté odpolední vytvořili cosi jako improvizované volební studio, byla už sečtena valná většina hlasů odevzdaných ve druhém kole. Bylo nereálné, že by se ještě změnilo pořadí. Přesto jsme jako hypnotizovaní hleděli na displej počítače a na televizní obrazovku. Sledovali jsme, jak se rozdíl mezi zatím vítězným Zemanem a nejspíš poraženým Drahošem zmenšuje. Nikdo se neodvážil to říct. Doufali jsme však, že snad ještě je nějaká šance, že velká města, ze kterých prý přicházejí do statistického úřadu výsledky v závěru sčítání, dají nakonec vyzyvateli aspoň malou, ale nutnou většinu.
číst dál