Období: rok 2009

Kde je Moudrost?

italo-byzantinischer-maler-des-13-jahrhunderts-001.jpgByly časy, kdy teologie byla královnou věd. Prýštila z pramene jistějšího, než smyslové poznání, totiž z Božího zjevení, které sice dočasně přijímáme pouhou vírou, které však už zde zárodečně můžeme přijmout vlitým nazíráním a jednou nás čekají oblažující nazírání ve věčnosti, které bude konečnou verifikací (či falzifikací?) teologických pravd. Její patronkou a jejím symbolem byla Maria jako Sedes apientiae, jako Trůn moudrosti. číst dál

Chatrné zdroje legitimity

ivan.stampach@seznam.cz (») | 23. 9. 2009 | přečteno: 1999× | komentáře: 0
bacchus-cc-moogdroog-350.jpgPolitický a ekonomický systém vládnoucí v naší civilizaci a tvořící její novověk, se zdá být v krizi. Potlačuje kooperaci a solidaritu a vyzdvihuje permanentní konflikt politických koncepcí, jakož i ekonomickou konkurenci, o  níž tvrdí, že je bezpečnou cestou k blahobytu co největšího množství lidí.  Nelze popřít jeho vědecké a technické úspěchy, ale také bychom měli vidět, že civilizační hodnoty záhy nahrazuje étosem smečky nebo stáda. Jeho filosofickým pozadím je vulgární, mechanistický, redukcionistický materialismus. číst dál

Posvátné návštěvy

ivan.stampach@seznam.cz (») | 13. 9. 2009 | přečteno: 1950× | komentáře: 0
benedikt-xvi.jpgŽijeme ve věku prý skeptickém, racionálním a pragmatickém, ale vypadá to, že cosi jako mana, jakési téměř hmatatelné posvátno koncentrované do míst, předmětů a zejména osob je magnetem pro masy stejně jako dříve. Takový dalajlama je nábožensky představitelem jedné ze čtyř škol tibetského buddhismu a politicky reprezentantem uznávaným vetšinou tibetského exilu a částí tibetské domácí protičínské opozice. Ale kdekoli se objeví, pijí z něj lidé posvátno. Jeho (ve srovnání třeba se Sogyalem nebo Trungpou) málo zajímavé, spíše povrchně frázovité texty mají mnozí v knihovnách, ale kdo z nich může brát podněty pro život? Obdivovatelům je celkem jedno, co říká. Ale dotknout se ho (aspoň pohledem), to je vyznamenání. To člověka nabije energií. Archaická vazba fungující i v éře internetu. číst dál

Kde se bere síla extremistů?

ivan.stampach@seznam.cz (») | 6. 9. 2009 | přečteno: 1853× | komentáře: 0
seven-governors.jpgMnoho pozorovatelů společnosti, ať profesionálů nebo amatérů sleduje, jak extremistické skupiny získávají vliv. O části této vzpoury platí, že holé násilí je jen lehce pokryto ideologickým hávem. Nejde tam o prosazení nějakého programu, nýbrž o čirou, nepolitickou brutalitu. Je to to, co španělský autor první poloviny 20. století José Ortega y Gasset (1883 - 1955) nazval vzpoura davů. (Jeho kniha s tímto názvem vyšla i česky v překladu Václava Černého, Praha: Orbis, 1933). Co se stalo? Odpovědní občané zanedbali péči o přirozené uspořádání společnosti. Nemocniční uklizečky začaly rozhodovat o průběhu operací, hluší začali dirigovat symfonie, pologramotní začali spisovat filosofická díla. A mnozí si mysleli, že je to v pořádku. Přehlíželi varovné příznaky. Kultivovaná politika se staletími zkušeností v zádech se stala zajatcem pouliční lůzy, a hle byli tu vůdcové lidu a jejich úderná pěst v podobě SS, Lidových milicí, KGB či Gestapa. Pouliční rváči nastoupili na místa poslanců, ministrů, vyslanců, případně i univerzitních profesorů. Elita byla lynčována, vysmívána, vláčena bahnem. Většina z toho, co představoval hitlerovský a stalinistický režim, má podle mého, toto prosté vysvětlení: prosazení plebejské brutality proti tradiční náročné kultuře. číst dál

Hlásí se mi nějak víc materialistů

roskruciansky-prunik-sferami.jpgV posledních dnech častěji, než obvykle, se lidé kolem mne označili za materialisty. Přípona -ista je ošemetná: znamená člověka zavázaného nějaké profesi (bagrista, kombajnista) nebo nějaké ideologii. (fašista, nacista, stalinista, islamista). Každý -ismus hrozí, že to bude programové nemyšlení. číst dál

František Bílek na duchovních křižovatkách své doby

ivan.stampach@seznam.cz (») | 28. 8. 2009 | přečteno: 6518× | komentáře: 0
slepci_2.jpgZkoumání významných osobností vyžaduje mezioborový přístup. Chceme-li si přiblížit osobnost Františka Bílka, musí mít hlavní slovo historici, zejména historici umění. Tento příspěvek má být pohledem na jeho život a tvorbu z hlediska religionistiky, tedy humanitní disciplíny, která se v mezích možnosti nepředpojatě zabývá náboženským (a v širším slova smyslu i spirituálním) životem jednotlivců a společnosti. Jde o popis duchovního hledačství v jeho době (1872 – 1941) a o jeho místo v něm. Jsme si vědomi, že nikdo není jen produktem své doby. Doba sama není a nemůže být činitelem. Dobu utvářejí lidé, kteří v ní žijí. To, co nazýváme dobovou mentalitou, vytvářejí právě oni. O Bílkovi jako silné tvořivé osobnosti platí, že je stejně tak spolutvůrcem jako příjemcem informací a podnětů, které utvářejí to, co nazýváme dobovou atmosférou. číst dál

Rozpačitě o čase (z připravované knihy)

ivan.stampach@seznam.cz (») | 27. 8. 2009 | přečteno: 1823× | komentáře: 0
24012009664.jpgČas bývá snad poněkud banálně charakterizován jako aspekt skutečnosti, jenž nám umožňuje říkat, že se něco děje před něčím a něco po něčem. Tedy, že situace následují po sobě. Jinými slovy, že čas rozděluje skutečnost na minulost, přítomnost a budoucnost. číst dál