
Shoduji se s právníky, kteří říkají, že Lisabonská smlouva nemá vliv na právní osudy dekretů prezidenta republiky přijatých pak Národním shromážděním jako zákony. Ale když už byla vyslovena tato obava, jsem ochoten připustit omyl odborníků. Mohlo by tedy být možné, aby se vyhnaní čeští obyvatelé německého jazyka a jejich potomci domáhali, aby i na ně byla uplatněna lidská a občanská práva. K tomu panu presidentovi a jeho příznivcům za sebe jako občan říkám, že by to bylo dobře. Ne snad, že by se bral domov někomu, kdo dnes v Sudetech bydlí. To prostě možné není a žádný soud by to neumožnil. Ale těšilo by mne, kdyby se potomci lidí, kteří osm set let obohacovali kulturu zemí koruny svatováclavské znovu zpestřili a doplnili český prostor, udělali ho kulturně bohatším a rozmanitým, a změnili náš fakticky národní stát (i když v ústavě tak definován není) ve stát skutečně občanský.
číst dál