
Když se to hodí, chválíme revoluce, například americkou, ač ji podporovala francouzská monarchie, jíž pak svrhla další uznávaná a připomínaná revoluce. Ta pak ve jménu volnosti, rovnosti a bratrství nastolila špehování a krvavý teror. Pořád chválíme i retro událost z roku 1989, která sametově svrhla komunistický režim a nastolila po krátké důstojné mezihře současnou kleptokracii. Zastupitelskou demokracii, jak ji v přímém přenosu sledujeme, můžeme vyhroceně chápat jako konflikt, kdo získá víc prostředků na ohlupování voličů. Musíme však přece uznat, že tyto revoluce umožnily veřejnou kontrolu moci. Je to změna k dobrému, i když dnes včerejší demokraté pošilhávají po aristokratických a monarchistických pořádcích.
číst dál