Období: rok 2010

Bezvýznamná menšina?

osvetim-romove-prijezd1.jpgMám perverzní zálibu, že vstupuji občas do internetových diskusí. V jedné z nich se dnes odehrála asi takováto konverzace. Jeden z účastníků zničehonic napsal: „Nenávidím arabáše.“ Následující otázkou jsem se snažil zjistit, je-li jeho motiv rasistický. Přehlédneme-li varování etnologů a kulturních antropologů a budeme-li také mluvit o rasách, pak jsou obyvatelé arabského poloostrova a s nimi většina dalších národů mluvících arabsky bělochy stejně jako my. Ale rasismus je zcela iracionální a hranice mezi naším správným etnikem či rasou a nižšími rasami a národy se vede podle okamžité libovůle. Nejde tam vlastně o konflikt ras, nýbrž o nedokonale zamaskovaný konflikt sociálních vrstev. číst dál

Nekončí éra -ismů?

ivan.stampach@seznam.cz (») | 13. 9. 2010 | přečteno: 2947× | komentáře: 0
upravena-znacka-praha-stromovka.jpgJiří Pehe a Jan Štern posílili opozici proti stávající vládní politice a její ideologii manifestem. Zvedli novou vlnu odporu proti fiktivním reformám (ve skutečnosti rušení nějakých sto let přijímaných politických a sociálních reforem) a formulování alternativ k nim. Hledali pro svůj postoj název, a dospěli k radikálnímu liberalismu. O liberalismu jako politickém směru se sice začalo mluvit později, ale na počátku moderní evropské politiky proběhl krvavý konflikt mezi spíše liberálními girondisty (a později themidoriány) a radikálními jakobíny. Je to prostě dvojí dědictví, které je těžké dát dohromady. V radikální linii pokračovali později komunardi, komunisté a další radikální skupiny, pro které byla důležitá spíše rovnost než svoboda. Jejich oponenti by, kdyby to bylo nutné, obětovali rovnost svobodě. Co z toho dvojího by bylo důležité pro liberály, kteří jsou zároveň radikály? číst dál

Zajímavá shoda

Pod a) je vždy citace z prohlášení konzervativní strany na obranu Romana Jocha a pod b) citáty z Rudého práva před rokem 1989, jak je dohledal a postavil vedle sebe Jan Čulík působící jako publicista jako akademický pracovník na univerzitě v Glasgowě. Přejímám jeho text (Britské listy 20.8.2010) jen graficky upravený pro Bloger a přidal jsem Jochovo portrétní foto a ilustrativní obrázek Rudého práva: číst dál

Alternativu nejen v politice

27092008479_2.jpgV České republice je v těchto dnech taková nálada, že jakákoli debata, ať začne čímkoli, končí v politice a to obvykle znamená v hádce o politiku. U politických vulgarismů končí sousedské a příbuzenské hádky. Politické vyznění mají cestovatelské nebo kulinární zážitky, zhlédnutí výtvarné výstavy, literární četba nebo poslech hudby. Zcela jistě politikou končí náboženské rozepře. číst dál

Ke kořenům Nové pravice

praha-vedle-vstupu-do-metra-staromestska_3.jpgKdyž se komentuje politický debakl humanistického projektu v posledních volbách do Poslanecké sněmovny, autoři se postupně vzpamatovávají a jen pomalu se od následků propracovávají k příčinám. Snad se pozvolna přestane vše svalovat na moc médií a někdo se začne ptát, odkud se bere moc médií a co určující média vede k přiznané nebo nepřiznané podpoře Bakalovy koalice. číst dál

Neslavné májové dny

Historičtí publicisté nám vytrvale zvěstují mýtus o ještě jednom vítězství světla nad tmou, pravdy nad lží a lásky nad nenávistí. V májových dnech, více než během roku, je mýtus celebrován předepsanými ceremoniemi. Politici na pár minut zakryjí své supí obličeje maskami vážných, trochu ustaraných pánů, výjimečně i dam, a nacvičenou pomalou chůzí vykročí. Urovnají stuhy na věncích, které pár vteřin předtím (snad trochu nepořádně?) položili k náhrobkům a památníkům ztepilí kladeči v uniformách. číst dál

Prokletí dobrého vkusu

dlazba_3.jpgNedávno jsem zažil prekérní situaci. Člověk, kterého mám rád a kterému věřím, téměř veřejně ostře odmítl uchazeče o jakousi funkci, a hlavním argumentem bylo to, že nemá dobrý vkus. Nešlo o členství v nějaké porotě hodnotící umělecká díla. Nejednalo se vůbec o umění v běžném profánním smyslu. Z rekací jsem získal dojem, že ostatní toho uchazeče sice také odmítají, ale sám argument vkusem se v této debatě zcela minul účinkem. Líbí-li se někomu kýče, je to prý jeho věc, každý má mít právo na vlastní hodnocení. Slyšel jsem takto vyslovit estetický relativismus mnohkrát, ale při této příležitosti se ve mně vše vzbouřilo. Snad jako jediný z debatujících jsem musel souhlasit s míněním, ve zkratce řečeno, že kdo má špatný vkus, je nebezpečný. A aby to bylo možno tvrdit, předpokládá to mnohem odvážnější tezi, že totiž vkus je něco jiného, než subjektivní libost. číst dál

Pokusy zadržet rozklad

cisar.jpgNaše část světa, to, čemu se říká západní civilizace, se vydala na podivné cesty už ve vrcholném středověku. Opustila tehdy to, co bych nazval spirituálním jádrem křesťanství. Lépe řečeno, jádro zůstalo živé, ale pokrylo  se tuhou skořápkou. Být v tomto prostředí křesťanem tradičním způsobem, to se stalo podezřelé.  Takoví byli  obvykle vězněni, vyháněni nebo upalováni. Život církve jako společenství, jako mystického organismu plynul dál, ale kolem toho byla  a je tuhá struktura, jejíž zájmy byly a jsou pragmaticky mocenské. číst dál

Kalijuga vrcholí

3b6ab514b85c8.jpgPodle některých indických tradic začala (v přepočtu na náš kalendář) 18. února 3102 před n. l. kalijuga, éra neřestí a zlořádu. Je to čtvrtá etapa velkého světového cyklu, temná doba, kdy je lidstvo nejvíc vzdáleno od duchovních kořenů. Po ní náš vesmír zaniká. Podle jiného pojetí nastává Brahmova noc. číst dál