Nenásilná revoluce podle Yodera

Napsal ivan.stampach@seznam.cz (») 14. 5. 2015 v kategorii Z mé četby, přečteno: 973×
9da30ff4e44fa7552894cc3c8bf43f06.jpg

Již r. 2004 vyšla v českém překladu dosud dostupná kniha amerického praktického teologa. Jeho zázemím jsou mennonité, pokračovatelé dávných novokřtěnců jako jedna z linií radikální reformace. S tímto prostředím se nám spojuje naivní, fundamentalistický přístup k Bibli. Pro Johna Howarda Yodera je biblické svědectví o Ježíši podstatné. Nechce stavět etiku na abstraktních spekulacích, nýbrž na jeho příběhu a na jeho slovech. Bblické poselství však není dostupné jednoduše. O čteném je třeba kriticky uvažovat.

Biblické poselství v Yoderově pojetí je politické, i když jistě nejen politické. A je revoluční. Inspiruje k zásadně změně represvní společnosti. Směřuje k emancipaci dosud utištěných vrstev a skupin. Nabízí však prostředky alternativní k běžné politice. Chce svobodné společnosti sobě rovných jednotlivců s lidskou důstojností dosáhnout zásadně nenásilně. Násilí, a to i institucionalizované státní násilí je symptomem nemoci společnosti.

Kniha Ježíšova politika má v podtitulu heslo Vincit agnus noster, Vítězí nás Beránek. Ježíš jako Boží Beránek, který se stává obětí násilného Impéria ve své porážce vítězí. Nesnadná četba knihy o cestě kříže a jejm společenském dosahu se vyplatí. Práce s porozuměním textu je odměněna svěžími podněty. Doslov překladatele Petra Macka zamlčuje stinné stránky Yoderova životního běhu. Jeho lidská selhání ho činí v jistém smyslu lidštějším. Jeho cesta není pro dokonalé, nýbrž pro nás hříšníky.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Rostislav Mazur z IP 81.200.54.*** | 17.5.2015 08:52
Člověčí poznávací schopnost je omezená (každý směřuje k tomu aby se časem v nějakém svém poznání zmýlil a pokud se člověk v nějakém svém poznání zmýlí alespoň jednou, je do důkazem toho, že je jeho poznávací schopnost omezená) a proto je veškeré člověčí poznání pouhým souhrnem názorů (spekulací) a to takových, že o žádném z těchto názorů žádný člověk neví, zda je pravdivý nebo ne avšak v jejichž pravdivost člověkové mohou věřit (a pokud chtějí zažívat blaženost, pak i musí protože kdo pochybuje, ten nutně blaženost nezažívá). Jediné, co nás v této nejistotě může správně vést v určování obsahu našeho poznání je náš cit.

John Howard Yoder byl andělský filosof (andělem nazývám člověka, jehož profesí je jeho poslání a andělským filosofem pak anděla, jehož profesí je filosofování). Jeho díla všem vřele doporučuji.

Násilí někdy může být správné protože existují situace, ve kterých se člověk rozhoduje mezi úctou a násilím přičemž projevení úcty vede k projevení lásky prvním směrem a odepření ji druhým směrem a projevení násilí k odepření lásky prvním směrem a projevení ji druhým směrem. Příkladem je dilema, zda projevit vůči Islámskému státu úctu a zachovat tak lásku k jejich příslušníkům a odepřít tím lásku jejich okolí nebo vůči nim projevit násilí a odepřít tak lásku jim a zachovat tím lásku k jejich okolí. Dle mého názoru je správným řešením tohoto problému paralelní vedení dialogu v oblasti filosofické a války v oblasti politické (za jedno ze svých poslání považuji filosofování a proto jsem připraven se do tohoto dialogu zapojit). Významným příkladem správného použití násilí z dějin je příběh popisovaný apoštolem Janem o tom, jak si Ježíš udělal bič z provázků a vyhnal obchodníky z chrámu (myslím si ale, že se je snažil vyhnat sice tak, aby jim dal za vyučenou avšak tak, aby nikomu příliš neublížil).
Rostislav Mazur z IP 81.200.54.*** | 3.8.2015 00:30
Násilí je možno činit nejen lidem ale i zvířatům a pokud já uvažuji, zda násilí odsuzovat nebo ho přijímat, pak o něm uvažuji obecně a tudíž i o násilí ke zvířatům a myslím si, že kdyby se lidé zcela násilí zřekli, že by se mezi sebou možná zhruba dorozuměli ale se zvířaty by se určitě nedomluvili a časem by je šelmy sežraly (protože umějí utíkat rychleji než lidé). Nechat se sežrat zvěří by altruistické bylo ale asi by to nebylo citlivé. A někdy se lidé vzhledem k nedokonalosti lidského poznání mezi sebou nedokážou domluvit úplně stejně jako lidé se zvířaty. Hrůzy páchané lidmi, při kterých je projevováno násilí, které se děly a dějí a jejichž zdrojem negativity je dle mnohých násilí, mají podle mne zdroj negativity nikoliv v násilí ale v pošetilosti (odlišnosti významů slov od entit, které tyto významy popisují). Rovněž je rozdíl mezi násilím, které se snaží tvořit a násilím, které se snaží ničit. Tak například, když budu chtít někomu zabránit učinit něco, co nechci aby učinil (a nechci to jak je pro mne v současné době a doufám že i v budoucí typické z altruistického důvodu přičemž altruistický důvod pro mne je i starat se o sebe neboť jsem nástrojem prospívání ostatním), mohu to učinit buď prostřednictvím ničivého násilí a pak budu činit maximální destrukci jaké budu schopen dokud nedosáhnu svého a nebo pomoci tvořivého násilí a pak užiji násilí tak, abych dosáhl toho co chci a přitom zachoval maximum pozitiv (násilí je i když někoho šťouchnu a tím ho odkloním z pohybu, kterým směroval k učinění něčeho, co chtěl učinit). A existuje i slovní násilí a tím je rozkaz (v psané podobě věta s vykřičníkem a v mluvené věta zvýšeným hlasem). Yodera ale i přes jeho pacifismus považuji za správného filosofa (nesouhlasím se vším, co říká ale souhlasím se způsobem, jakým uvažuje a stejným způsobem přijímám nebo odmítám i ostatní filosofy).
Rostislav Mazur z IP 81.200.54.*** | 14.8.2015 15:48
Negativum knihy mi připadá v tom, že pro lásku k nepřátelům zapomíná na lásku k přátelům (učedníkům) – posílá je na kříž. Lásku bychom měli mít ke všem bytostem (a asi tím více, čím je nám ta bytost podobnější a tudíž především k jiným lidem) a ne jen k nepřátelům. Pozitivum knihy mi zase připadá v tom, že dává člověku odvahu jednat z lásky i kdyby ho to mělo přivést na kříž. Při četbě mi chvílema připadalo (zda jsem text pochopil správně nebo ne nevím), že mne autor nabádá ke směřování ke kříži a to si myslím je chyba a myslím si, že správný směr je těsně vedle a to je lhostejnost ke kříži.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel nula a šest