Integrace jako jediná cesta

Napsal ivan.stampach@seznam.cz (») 21. 10. 2009 v kategorii Politické aktuality, přečteno: 1825×
680px-eu27-2008-european-union-map-svg.png

Shoduji se s právníky, kteří říkají, že Lisabonská smlouva nemá vliv na právní osudy dekretů prezidenta republiky přijatých pak Národním shromážděním jako zákony. Ale když už byla vyslovena tato obava, jsem ochoten připustit omyl odborníků. Mohlo by tedy být možné, aby se vyhnaní čeští obyvatelé německého jazyka a jejich potomci domáhali, aby i na ně byla uplatněna lidská a občanská práva. K tomu panu presidentovi a jeho příznivcům za sebe jako občan říkám, že by to bylo dobře. Ne snad, že by se bral domov někomu, kdo dnes v Sudetech bydlí. To prostě možné není a žádný soud by to neumožnil. Ale těšilo by mne, kdyby se potomci lidí, kteří osm set let obohacovali kulturu zemí koruny svatováclavské znovu zpestřili a doplnili český prostor, udělali ho kulturně  bohatším a rozmanitým, a změnili náš fakticky národní stát (i když v ústavě tak definován není) ve stát skutečně občanský.

České země vděčí za svou nynější příslušnost k Západu své mnohasetleté účasti na dějinách Svaté říše římské a nástupnickým útvarům. Dokud se dodržoval říšský princip, platila jednota duchovních východisek a diversita práva, kultury, zvyků. Vedle společné latiny, která nebyla národním jazykem žádné ze zemí říše, se pozvolna rozvíjely národní jazyky včetně češtiny. Předehrou k éře národních států jsou reovoluce, které na místo panovníka postavily v roli suveréna národ. U teoretiků revolucí se snad mínil národ jakožto občanstvo, ale záhy šlo o národ v etnickém smyslu, např., ve Fracii emancipace francouzského národa vlekla a vleče za sebou národnostní útisk Alsasanů, Bretoňců, Basků a dalších etnik na francouzském území. Napoleon rozvrátil Svatou říši římskou s způsobil, že vedle Rakouského císařství vznikl Německý spolek, zárodek budoucího Německa a další stále více nacionální útvary.

Orgie nacionalismu však propukly po I. světové válce s ideologií národního sebeurečení. Přispělo k tomu i módní biologické pojetí národa a sociální darwinismus. Češi u mocností prosadili své sebeurčení a tímž aktem zároveň hanebně zradili a koloniálně si podmanili Slováky, jimž v clevelandské a pittsburské dohodě slíbili napřed federativní uspořádání a pak aspoň samostatný slovenský parlament a samostatné zákony. Po své národní emancipaci redukovali Slováky na součást "národa československého." Ostatní etnika žijící v českých zemích dopadla hůře. Masaryk je označil jako národy nestátotvorné, a podle toho se s nimi jednalo.

Evropská unie byla od počátků, od Montánní unie (1952) a Euratomu (1959) zaměřena k rozumně pomalé a ohleduplné integraci evropských národů. Idea evropské říše se společnými duchovními a kulturními kořeny a se značnou pluralitou a diversitou členských útvarů, to si vysnili zakladatelé v 50. letech a to se postupně realizuje. Věřím a velmi bych si přál, aby Evropa jako unie, jako nadstátní útvar ukončila éru suverénních národních států a aby se všude uplatňovala práva všech etnik bez výjimek. Zejména bych si přál, aby se, nakolik to dnes je možné, napravily důsledky zločinného nacionalisticky motivovaného vyhnání třetiny obyvatelstva Čech, Moravy a Slezska z jejich dávných domovů.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
ivan.stampach@seznam.cz | 14.3.2010 23:49
Vážený anonymní Romane, buďte, prosím, tak laskav a dejte si trochu práci s formulováním svých komentářů. Píšete chaoticky nesrozumitelně. Když chcete vyslovit námitku, musíte napsat, čeho se týká, s jakou myšlenkou nesouhlasíte a proč a co kladete proti tomu. To, co jste zde napsal nic z toho nesplňuje a nejsem schopen v tom najít  nic, na co by se dalo odpovědět.

Citujete jakéhosi svého středoškolského profesora, aniž byste se jakkoli pokusil dát to do souvislosti s textem mého článku. Dáváte do uvozovek svá slova "zločinně hanebně zradili," jako bych snad něco takového v článku napsal a pak s touto, ovšem jen svou vlastní formulací polemizujete. 

Zcela bez souvislosti s mým článkem píšete, že byste musel připustit, že jsme roven bohu. Nikdo nechápe, jak to souvisí s mým textem. Jakému bohu bych měl být roven a proč?  Proč proboha bych snad měl mít vědění všeho dobrého a zlého? Není to zcela neúspěšný pokus citovat Bibli, a ovšem zcela bez kontextu? Musí člověk pro to, aby napsal své stanovisko k nějaké otázce podle Vaší představy "vědět vše dobré a zlé"? Proč? Je to podle Vás tak, že když člověk neví všechno dobré a zlé, má právo jen držet hubu?
Roman z IP 89.176.237.*** | 14.3.2010 22:42
Zdravím Vás...

jistě .."myslící názorový protivník" se vždy najde...Však už ve škole nám jeden profesor říkal: " mysleti znamená , nic nevěděti"smile  a slova "zločinné..hanebně zradili" působí při zpětném hodnocení a soudech historických realit poněkud subjektivně - citově a "nábožensky"  zabarveně..slova "poučné, bolestivá zkušenost" vnímám jako (pro mne) přijatelnější...
..jinak bych musel připustit pane Štampachu , že jste skutečně roven bohu a máte vědění "všeho dobrého a zlého"..tedy znáte všechny souvislosti a všechny cesty boží...

ale velmi Vám to přeji..takové Poznání a Osvícení...
Martin Bartoš z IP 195.113.124.*** | 29.10.2009 09:57
že s Vámi v tomto plně souhlasím
ivan.stampach@seznam.cz | 29.10.2009 11:44
Souhlas potěší, nesouhlas podnítí k dalšímu uvažování... smile Jen musím konstatovat, že zajímavý nesouhlas, který by proti myšlence stavěl MYŠLENKU je vzácným jevem. Myslel jsem, že tu diskuse nebude možná. Snad se mi přihlásí i nějaký myslící názorový protivník.
martin bartoš z IP 195.113.124.*** | 29.10.2009 14:30
Nesouhlasů by se našlo asi dost, ale ne k danému tématu. No, když už jsem to nakousl: chyby jiných chápu jako zrcadlo - nejsem taky takový? U Vás mám trochu dojem, že příliš času věnujete tomu, aby ti druzí byli lepší a sám na sebe ho pak máte málo (to jsem to řekl kulantně smile). Ale za přečtení vaše názory stojí.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel osm a osm