Proměnlivý okruh víceméně pražských religionistů se spolupracovníky z příbuzných humanitních oborů se již delší dobu systematicky věnuje encyklopedické práci ohledně současného náboženství. Máme-li stav náboženství v české populaci analyzovat, dávat do souvislostí a interpretovat, je radno znát tak řečená tvrdá data. Vznikají slovníky, lexikony, encyklopedie a atlasy.
Novým počinem v tomto směru je publikace, která má na titulním listu a na obálce knihy jméno prof. Zdeňka R. Nešpora ze Sociologického ústavu Akademie věd a z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Kolektiv jen obecně zmíněný za jeho jménem představují tři spoluautoři. Konstantní oporou encyklopedického mapování současné české religiozity je doc. Zdeněk Vojtíšek, vedoucí Katedry religionistiky na Husitské teologické fakulty. Dále se na slovníku podílely socioložka Andrea Beláňová, Ph.D., absolventka brněnského Ústavu religionistiky a postdoktorandka v Sociologickém ústavu, a Mgr. Táňa Klementová, která přispěla údaji o židovských osobnostech a jejímž zázemím je brněnská část odboru pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea.
Název navazuje na Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století, jehož autorem je historik z Masarykovy univerzity v Brně prof. Jiří Hanuš, a důstojně mu konkuruje. Ze snahy obě publikace názvem kolegiálně propojit však vznikl podivný titul stávající knihy. Je možno osobnosti vymezit takto negativně? Je katolická osobnost normativní a vše, co je mimo tuto normu je nekatolické? Někteří teologové (např. Pavel Filipi) upozorňují, jak znevažuje křesťanské církve, když jsou označovány za nekatolické. Ke křesťanské víře patří přesvědčení, že celá církev jako společenství všech křesťanů, je katolická, tedy obecná či všeobecná. Je-li nějaká partikulární církev křesťanská, je i katolická. Jedna větev si na to nemůže činit nárok na úkor ostatních křesťanů. A i kdyby šlo jen o názvy a sebeurčení, beztak existuje širší okruh církví katolického typu.
[caption id="attachment_8672" align="alignright" width="300"]
Ukázku hesel ze Slovníku lze zvětšit.[/caption]
Jistě by bylo těžké hledat únosné společné označení pro osobnosti různých náboženství působících v Česku, Židy, muslimy, hinduisty, buddhisty, esoteriky, stoupence nových či alternativních duchovních směrů, pro pravoslavné, starokatolíky, anglikány, církve navazující na historickou reformaci, církve evangelikální a směry navazující na křesťanství, vše z dvacátého a dosud uběhlé bezmála už pětiny našeho století.
Autoři 594 hesel slovníku (na 456 stránkách) čerpali z mnoha set knižních pramenů, někdy též autobiografických, a vše nasvědčuje tomu, že jde o zdroje spíše spolehlivé. Doplňuje je osobní vyprávění probíraných osob nebo jejich pamětníků, „ústní tradice“ a proměnlivé, a proto nejisté zdroje internetové. Blíže vysvětluje kritéria výběru Zdeněk Nešpor ve své předmluvě. Přiznává tam též badatelská omezení co do možnosti některé údaje verifikovat. Tyto limity plynou z povahy věci.
Je jistě nesnadné hodnotit obrovské množství faktografických údajů. Mohl jsem jako recenzent důkladně projít několik osobností uvedených ve slovníku, u nichž jsem si jist informacemi o jejich životě a působení. V těchto případech jsem narazil na několik sdělení, která jsou v rozporu s tím, co o dané postavě vím já. Lze uznat, že při rozsahu materiálu se dílčí chyby vloudí. Něco jde na vrub času, který uplyne mezi dokončením textu a předáním spisu do distribuce.
Je jistě problematické vytknout autorům, co nenapsali. Pokud jde o volbu osobností, připouštějí, že není a nemůže být vyčerpávající. Možno však připomenout několik postav, které splňují kritéria autorského týmu a ve slovníku nejsou. Jsou to Martin Chadima z Církve československé husitské, autor knih o Husovi a Jeronýmovi Pražském, Josef Adamec, spoluzakladatel a polistopadový obnovitel Obce křesťanů a autor četných textů, Jakub Hlaváček, autor a významný vydavatel spirituální, zejména hermetické a religionistické literatury, protagonista tzv. Čtvrté cesty, Radomil Hradil, anthroposof, vydavatel, autor, překladatel knih mj. z tematického okruhu spirituality krajiny, Mikuláš Vymětal, evangelický farář známý prací s menšinami jako jsou Romové a lidé označovaní jako LGBT.
Přes drobné výhrady lze knihu pokládat za významný přínos. Znalost protagonistů náboženské scény, jak se zmiňuje editor, umožňuje smysluplně diskutovat o náboženství. A slovník tím rovněž přispěje k chápání a výkladu návratu náboženství do veřejného prostoru. Tomu se věnuje projekt, v jehož rámci tento ne tak malý slovník vznikl.
Zdeněk R. Nešpor a kol., Malý slovník nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století, Praha: Kalich, 2019.
2024 ©