Proroci postutopického radikalismu

Napsal ivan.stampach@seznam.cz (») 17. 9. v kategorii Z mé četby, přečteno: 171×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online0048840222-proroci-postutopickeho-radikalismu-mc-a101v0f18499-v.jpg

V těchto dnech vychází publikace, která reaguje na krizi tradičního uspořádání západní společnosti založeného na tržní ekonomice a na kombinaci liberálních a demokratických principů. Vůči těmto hodnotám se nabízejí alternativy. Někdy se to děje pouze ve smyslu „technologie moci“ či bezprostředního prosazování partikulárních zájmů. Proti zavedenému systému však vystupují i směry usilující o konzervativní restauraci nebo naopak o reformu rozšiřující svobodu a rovnost z oblasti občanské i do oblasti ekonomicko-sociální. Jsou to tendence radikální a jsou intelektuálně zprostředkovány ve filosofii, náboženství a umění.

Nová publikace tří autorů se vyrovná s touto kritikou tak, jak s ní přicházejí v současnosti dvě osobnosti, jedna ruská a jedna americká, jedna specifickým způsobem konzervativní, druhá ultraliberální či možná spíše anarchistická. Autoři nahlížejí na myšlenky obou protagonistů ze tří pohledů podle svého odborného zaměření. I když trojice autorů srozumitelně poskytuje informace a podněty širšímu okruhu čtenářů, má jejich počin primárně badatelský cíl postavit do souvislostí a srovnat obě postavy, jež se rozhodli v názvu publikace charakterizovat jako proroky postutopického radikalismu. Vkládají do této práce svou odbornou způsobilost politologickou, teologickou (zahrnující i religionistiku) a literárně vědeckou.

Autoři se vyhnuli riziku předstírané neutrality. Jejich přístup k tématu je spíše emický. Lze případně mluvit o informované empatii kombinované s kritickým myšlením přiznaně interpretujícím sociální skutečnost s ohledem na emancipační projekt. Tak koncipovaná práce reprezentuje sociální, resp. občanské postoje trojice autorů a jejich sociálního zázemí, a prostřednictvím reflexe je ideově podkládá a nově utváří.

Lze říci, že práce se opírá o značný rozsah pečlivě doložených zdrojů, jednak primárních (tedy o důkladnou znalost textů a aktivit obou sledovaných postav), a jednak sekundárních vyjadřujících mezinárodní diskusi o nich. Použití hlubinné interpretace Alexandra Dugina a autora nejčastěji píšícího pod pseudonymem Hakim Bey, sledování dynamiky rozporuplných hybných sil tohoto segmentu politických a kulturních dějin tedy neomezuje faktografickou spolehlivost textu.

Publikace má jasnou stavbu. Tři kapitoly zaměřené na politickou filosofii sledovaných postav, duchovní motivy v jejich díle a jejich odrazy a paralely v literatuře mají podobnou strukturu. Každá obsahuje uvedení do tématu, podrobnější představení aktivit a textů Dugina a Beye (a textů o nich) a jejich srovnání. Specializace spoluautorů Ondřeje Slačálka z katedry politologie Filosofické fakulty UK, Adama Borziče, absolventa teologického studia zaměřeného na různé křesťanské tradice, a Olgy Pavlové odborně orientované na literaturu, zejména ruskou, nezůstávají bez vzájemného kontaktu. Jejich propojení umožňuje vidět úvodní kapitola a vrací se v závěru interpretujícím dynamiku myšlenek obou postav s výhledem na společenské trendy, mimo jiné v i v českém kontextu.

Religionistický pohled na obě postavy nabízí Adam Borzič. V podkapitole Hvězda chaosu nabízí pohled na inspirace Dugina, po jistou dobu poradce ruského prezidenta Vladimíra Putina, u svérázně pojatého Marxe a u radikálně pravicového italského filosofa a hermetika Julia Evoly. Občasné spojování Dugina s perennialismem (Frithjof Schuon, Titus Burckhadt a dalšími) Borzič nepokládá za příliš přesvědčivé. Originálně odhaluje Duginovu vazbu na tzv. chaosmagií. Ukazuje též, jak málo přesvědčivé je Duginovo přihlašování k organické celistvosti reprezentované tradicí (psanou u Dugina spíše jako Tradice) a jak jde u něj spíše o posbírané fragmenty filosofických a náboženských motivů.

Petra Lambrona Wilsona (vlastní jméno Hakima Beye) Borzič reprezentuje zejména prostřednictvím imaginativních textů v jeho publikaci Zelený hermetismus (Green Hermeticism: Alchemy and Ecology, 2007). Všímá si jeho radikálně pojaté svobody, resp. spirituality svobodných duchů v nietzscheovském smyslu, jeho volby islámské mystiky jako inspiračního zdroje a dále jeho ekologického, resp. environmentálního důrazu. Věnuje se Beyově snaze vytvořit koherentní teorii, která by se měla stát základem pro radikální vizi nové sociálně a ekologicky orientované společnosti. Měla by sjednocovat motivy a při praktické aplikaci posloužit obnově nejen lidstva, ale i „ponížené Země“.

Podobně jako Slačálek a Pavlová, Borzič ve své části publikace (nejaktuálnější pro čtenáře Náboženského infoservisu) pouze nepopisuje, nýbrž vstupuje se sledovanými postavami do rozhovoru, i když Dugin ani Bey nemohou být vzhledem k jejich metodě a stylu pokládáni za aktéry akademické diskuse. Činí to tak, jak by to měl činit badatel v humanitní oblasti, nespokojí-li se s pouhým popisem a srovnáním a chce-li postoupit k porozumění a dorozumění.

Adam Borzič, Ondřej Slačálek, Olga Pavlová: Proroci postutopického radikalismu: Alexandr Dugin, Hakim Bey, Praha: Vyšehrad, 2018.

(Publikováno 17.9.2018 v Náboženém infoservisu, http://info.dingir.cz/2018/09/proroci-postutopickeho-radkalismu/, úvodní snímek převzat z prezentace knihy nakladatelem.)

 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel deset a jedna