Mysticky od vzdoru ke smrti

Napsal ivan.stampach@seznam.cz (») 8. 7. 2016 v kategorii Z mé četby, přečteno: 850×
img-455354-main.jpg

   Významnou součástí duchovního života současného západního člověka je nenábožensky pojaté křesťanství. Jeho zastánci jsou lidé, kteří vzali vážně moderní kritiku náboženství. Vnímaví byli a jsou zejména na kritiku autoritativního náboženství, na představu kosmického totalitního diktátora a člověka plazícího se v prachu před ním. Bylo to náboženství, které promítlo na nebe vůdcovské postavy patriarchální, archaické společnosti. Demokratická společnost se postupně loučí s politickým autoritářstvím, v náboženství zpočátku ještě přetrvává.

   Proti tomuto náboženskému pojetí ve druhé polovině minulého století vystoupili křesťané, teologové i praktici, kteří navrhli obsah křesťanství, často ho vyjadřovali slovem Evangelium (radostná zvěst), interpretovat civilně, nenábožensky, neteisticky. K nim patřila i německá autorka Dorothee Sölle.

   Obvykle se jako autorka nepohybovala v oblasti ryze akademické teologie. Její spisy byly spíše angažované, kazatelské, rozjímavé. Teologické prostředí ji spíše vytlačovalo a oceňována začala být až po své smrti r. 2003. Nový výklad křesťanství ji později vedl ke křesťansky zakotvenému občanskému aktivismu, zaměřenému např. rovnost mužů a žen v církvi a společnosti. Je to evangelická podoba toho co katolická tradice zná jako teologii osvobození.

   V závěru života se jí pouhý aktivismus jevil jako nedostatečně zakotvený. Objevila pro sebe křesťanskou mystiku, tedy zkušenostní prožívání toho, co je jinak spíše obsahem rozumového přijetí určitých tezí. Mystika se zdá být elitní podobou náboženského života. Sölleová však razila program demokratizované mystiky. Mystiky pro každého a mystiky projevující se zájmem o každého. Biblické proroky považovala za angažované mystiky.

   Jistou syntézu dosavadních etap představuje její publikace, která vyšla i česky v překladu Ruth J. Weiniger pod názvem Mystika a vzdor (Praha: One Woman Press, 2015). Spojuje v ní křesťanskou mystickou tradici obohacenou o mystiku mimokřesťanských náboženství, např. židovskou. Mystická zkušenost dává sílu k protestu proti nelidským poměrům, proti sociálním silám smrti.  

   Mystika smrti měla původně být součástí Mystiky a vzdoru. Pak se z ní stala samostatná publikace. Poslední věty této nedokončené útlé publikace prý autorka psala dva týdny před smrtí. V knize se žhavě osobně vyrovnává s tématem lidské konečnosti, lidských mezí, smrtelnosti, slabosti a bolesti, která bývá se smrtí spojena. Ukazuje, že pouhá církevnost nedokáže důstojně čelit smrti. Spíše mystické, tedy, osobní, životní spojení s božskou skutečností, jak jí manifestuje trpící, umírající a nad smrtí vítězící Ježíše Kristus. Zde je autorka znovu doma u svých křesťanských základů.

   Nesdílí však tradiční církevní a teologické pojetí smrti jako odloučení duše, odložení těla a pokračování života v nových nebeských (či jiných) kulisách. Spíše se kloní k převažujícímu biblickému pojetí smrti, jako celistvému životnímu spočinutí u Boha či v Bohu, aniž by člověk potřeboval spekulovat o „posmrtném životě“. K publikaci je připojena zapsaná diskuse s jejím manželem, rovněž teologem, Fulbertem Steffenskym, který hájí osobnější pojetí věčnosti ve smrti.

   Publikace pomůže porozumět pohybům v současném křesťanství, v tom jak uvadá jeho klasická, církevní podoba, jak se propadá do fundamentalistických poloh, a jak v alternativní podobě tento impuls v současné náboženské a spirituální pluralitě a různosti může trvale působit a podílet se na podnětech pro osobní a občanský život.  

(Dorothee Sölle: Mystika smrti, Praha: Trigon, 2016, 172 s., překlad Ruth J. Weiniger)      

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel pět a šest