S obnovou zájmu veřejnosti o téma náboženství jde také záliba v jevech na jeho okraji. Téma kacířství, oficiálněji řečeno hereze či bludu umožňuje nemnoha lidem přiblížit se k duchovnímu rozměru života. Oficiální náboženské procedury se pro svobodomyslného, kriticky myslícího jeví neprůchodné. Obdiv získávají postavy (a s nimi spojená hnutí), které z hlediska úřední pravověrnosti bloudí a míjejí se s duchovním cílem. Jsou to lidé, kteří si z komplexní nabídky náboženské doktríny vybírají to, co je oslovuje a kladou na to důraz (řecké αἵρεσις, hairésis – výběr). Takovým alternativním směrem byli středověcí kataři (s příbuzní bogomilové a albigenští), podle nichž máme v populární češtině slovo kacíř.
Nová publikace nesleduje především náboženský aspekt pravověrnosti a odchylek od ní. Především ji nejde o herezi ve smyslu momentálně poražené doktrinální verze s ambicí stát se ortodoxií. V historii máme nemálo případů jednou autoritou odsouzených kacířů, kteří se pak (třeba regionálně) stali vítězi a vzápětí trestali své bludaře. Příkladem mohou být husité a jejich vztah k pikartům, resp. adamitům nebo vztah reformovaných k unitáři Servetovi či později k arminiánům, obhájcům lidské svobody proti kalvínskému předurčení.
Autoři Petr Poly Pálenský a Jakub kOki(R) Dobeš sledují protestní, buřičskou podobu kacířství. Nepopírají duchovní rozměr života, ale vědí o tom, že je těžko uchopitelný. Nedomnívají se, že mají na něj monopol. Kniha je drsná, tradičně náboženského člověka by mohla urážet. Zavedená náboženská témata jsou v ní mísy glosována výsměšně.
Mohutný (324 nečíslovaných stran, 28 x 28 cm), bohatě ilustrovaný spis bude uveden v Galerii Jaroslava Fragnera u pražské Betlémské kaple dne 3. prosince 2019 od 18:00 h. Měli by promluvit Martin Mrskoš, Ivan Štampach a snad Adam Borzič.
Kniha avantgardních poetických a esejistických textů má původ u crossoverové kapely Insania. Jde o hudbu propojující různé styly a žánry. Část knihy je uspořádána podle dvanácti údajně kacířských „apoštolů“ spojených s dvanácti znameními zvěrokruhu. Jsou tam tak různé postavy jako ruský, s pravoslavím paradoxně propojený spisovatel Fjodor Michailovič Dostojevskij a německý filosofický obhájce nadčlověka Friedrich Nietzsche. Najdeme tam třeba také George Orwella, Salvadora Dalího a pro někoho možná překvapivě také Jana Husa.
Autorské verše jsou doplněny a komentovány výborem krátkých výroků připisovaných antickým i moderním filosofům a duchovním revolucionářům. Najdeme tam odkazy i na mediální ikony, vrahy a nechvalně známé dobové figury. Textem prochází postava, kterou autoři spojují s poctou Jaroslavu Foglarovi.
Ke grafické podobě knihy lze ocitovat z nakladatelské anotace, že jde fascinující grafiku … na luxusním krémovém hrubém papíru v obálce s reliéfní termo ražbou, se široku rudou saténovou stužkou a vloženou faksimilií. K tomu skrytý paralelní obsah, který lze zobrazit pomocí aplikace pro chytré telefony.
Komu není lhostejná současná podoba duchovního hledání, může v této knize najít provokativně formulované podněty. Může doplnit realistický obraz současné duchovní scény.