Anthroposofie, moudrost o člověku, duchovní škola, individuální práce na sobě, podněty pro sociální a kulturní reformu, obraz světa propojený s raně novověkou literaturou o bratrstvu růže a kříže, Goethovými podněty, německou klasickou filosofií, spojení umělecké imaginace. inspirace a intuice s pečlivým vnímáním a myšlením - to a ještě mnohé jiné.
Anthroposofie není misijní. Za svých zhruba sto let existence pomalu získává ty, kdo jdou na vlastní pěst s jejími podněty a působí umělecky, pedagogicky, léčebně, ekonomicky a politicky. Inspiruje různé obory myšlenkové a praktické činnosti. Jan Dostal 95-letý nestor české anthroposofie, původním povoláním hudebník a hudební teoretik, zkouší odpovědět na zvědavé a zvídavé otázky. Chce pootevřít dvěře a umožnit vstoupit, aniž by lanařil. Také není a nechce být guruem. Ty anthroposofie nepotřebuje.
Spis může posloužit jako první přiblížení, ale i jako shrnutí pro někoho, kdo se podněty této školy zabývá už déle. Já jsem se se s prvním spisem Rudolfa Steinera v českém překladu seznámil před téměř čtyřiceti lety. Silně na mne zapůsobili někteří současní američtí a evropští autoři, kteří s anthroposofickými impusy pracují svobodně a v dnešním kontextu. Vedl jsem debaty s lidmi, kteří anthroposofií žijí. Anthroposofie se mi postupně stala vodítkem na životní cestě, aniž bych ji musel přijímat jako dogma. Jan Dostal mne v tom touto útlou knížkou podpořil.
(Jan Dostal: A co je to vlastně zač ta anthroposofie?, Nová Ves nad Popelkou: Opherus, 2014.)