Film o Jakubovi Böhmovi

Napsal ivan.stampach@seznam.cz (») 4. 8. v kategorii Spirituální a filosofické inspirace, přečteno: 119×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinejakub-bohme-baner-990x516.jpg

Když polský filmař Łukasz Chwałko hledal námět pro svůj filmový debut, hledal něco, co by mělo vztah k jeho rodnému městu Zhořelci. Je to město ležící po posunech hranic po 2. světové válce v Polsku jako Zgorzelec na pravém a v německém Sasku jako Görlitz na levém břehu Nisy. Dětství a mládí prožil v době, kdy už je celé město volně průchozí. Němci, Lužičtí Srbové i Poláci se v něm celém mohou cítit stejně doma.

[caption id="attachment_8706" align="alignright" width="255"] Jakob Böhme.[/caption]

Chwałku zaujala postava spjatá s tímto městem, obnovitel theosofie v křesťanském rámci, Jakob Böhme (1575–1624). Pojal dílo jako částečně hraný dokument. Pomalé, meditativně pojaté scény z Böhmova mládí, práce, mystické zkušenosti, týkající se jeho spisů, a z konfliktů s reprezentanty luterské církve jsou proloženy vyjádřeními německých a polských odborníků. Vedle historiků, filosofů a germanistů promlouvá i významná autorita polské esoterní scény, gnostik, blízký anthroposofii Jerzy Prokopiuk.

[caption id="attachment_8705" align="alignleft" width="203"] Łukasz Chwałko.[/caption]

Ve filmu je citován i respektovaný ruský exilový filosof Nikolaj Berďajev (1874-1948): „Geniální pochopení překračující antropologické vědění všech věků nám zprostředkoval největší ze všech gnostických mystiků Jakob Böhme.“ Vystihuje tuto postavu začínající v nenápadné skromnosti jako řemeslník a obchodník, která však mohutně ovlivnila akademickou filosofii (Goethe, Schelling, Hegel), poezii (mj. Novalis) a různé směry spojující motivy hermetické a křesťanské, např. theosofii, martinismus a rosikruciánství.

Obnovený zájem o Jakoba Böhma souvisí s dvojími výročími. Roku 1612 vyšel jeho první spis Aurora, před 400 lety druhý spis O třech principech a v následujícím roce vychází několik jeho dalších textů. Něco z toho, co napsal, mohlo být vydáno až po jeho smrti. Ve druhém desetiletí 17. století souběžně, rovněž v Německu, vyšly tři myšlenkově podobné rosikruciánské spisy, dva manifesty a obsáhlejší Chymická svatba Christiana Rosenkreutze roku 1459 připisované luterskému teologovi Johannu Valentinovi Andreae.

To vše navazuje na renesanční hermetismus, který začal v dnešní Itálii po polovině 15. století a který do německé jazykové oblasti přenesl především alchymista, astrolog a otec moderní experimentální medicíny Paracelsus (1493–1541), označovaný pro své reformní úsilí podle svého současníka Lutherem mezi lékaři. Böhme se po svém prvotním světelném zážitku vzdělával a seznámil se především s alchymií v Paracelsově pojetí. Alchymická transmutace neušlechtilé prvotní matérie ve zlato mu sloužila jako symbol duchovního znovuzrození.

DVD s filmem Jakob Böhme, život a tvorba s podtitulem Bůh – člověk – dobro – zlo bylo uvedeno jako doprovodný program výstavy v Akademii věd ČR věnované výročí rosikruciánských pramenných textů a jejich odezvě v českém prostředí. Film byl promítnut za účasti autora a podrobně ho uvedl Martin Žemla, autor nové publikace o theosofii Jakoba Böhma. Více o výstavě zde.

Výstava, publikace a film dohromady důstojně připomínají žádoucí propojení spirituality s novověkým humanismem a moderní vědou. Tyto zpočátku prolnuté disciplíny se během 17. století a pak ještě intenzivněji v osvícenské éře rozešly. Rozchod uměleckého a spirituálního vidění světa s empiricko-racionální vědou nám může reprezentovat polemika Johanna Wolfganga Goetha (1749–1832) s Isaacem Newtonem (1642–1727). Oba vedlo jejich společné spirituální zázemí (oba byli svobodní zednáři) ke snaze spojovat vědu, imaginaci a intuici, leč Newton nakonec postupoval metodou mechanistické redukce skutečnosti, kdežto Goethe uplatňoval komplexní hodnotící, fenomenologický, filosofující přístup ke skutečnosti, a i jako vědec zůstal geniálním umělcem.

Je otázkou, nakolik nám Böhme svým svobodomyslným, ale přitom zbožně oddaným přístupem může při této příležitosti nově připomenout možnost takového propojení.

Łukasz Chwałko (scénář a režie): Jakob Böhme, życie i twórczość: Bóg – człowiek  – dobro – zlo, 2016 (české titulky).

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel tři a devět