V souvislosti s válečnou atmosférou, zejména kolem východu Ukrajiny se aktivizuje NATO, vznikají požadavky na nové základny NATO v Polsku a ve třech pobalstských státech, dokonce Ukrajina dala vědět, že by měla zájem o členství. V reakci na to se objevují iniciativy odmítající Severoatlantické obranné společenství a české členství v něm. Česká vláda je zdrženlivá a nevolá po základnách a nechce vůči Rusku harašit zbraněmi. Čeští byznysmeni v oblasti zábavy si hrají na odpovědné občany a přáli by si celoevropský krvavý konflikt.
Osobně musím říct, že jsem vděčný za to, že v NATO máme možnost se společně bránit před možnou ruskou rozpínavostí, před ruskými pokusy postupně vytvářet eurasijské impérium pod vládou pravoslavné ideologie. Jsem rád, že NATO je štítem proti džihádistům toho typu, jako je současný "Islámský stát" zatím jen na území části Sýrie a Iráku.
Na druhou stranu se domnívám, že NATO jde mnohem dál, než je obrana členských zemí. Vadí mi preventivní války, vadí mi agrese NATO na Balkáně, v Afghánistánu, Iráku atd. Vadí mi, že na místě diktatur, které porazí třeba v Aghánistánu a Iráku, nastolí mafiánské režimy, které porušují základní práva a svobody stejně nebo víc, než někdejší diktátoři. Vadí mi spojenectví NATO se státy dramaticky porušujícími základní lidská práva, např. se Saúdskou Arábií.
Vadí mi, že NATO nerespektuje Rusko jako lokální mocnost a neusiluje o rovnováhu s ním. Je agresivní politikou, že se snaží sevřít Rusko do svých kleští provokativním umisťováním svých základen stále blíž ruským hranicím. Sobě NATO dává právo hájit zájmy západního světa kdekoli, tisíce kilometrů od hranic členských zemí, Rusku nedává právo hájit své ekonomické a politické zájmy ani v bezprostředním sousedství.
2024 ©