Lidé, kteří se cítí být občany, nevěřícně kroutí hlavou nad kulturním propadem českého národa. Případně, pokud už nevěří na národní stát, nad zoufalým úpadkem občanských postojů zdejšího obyvatelstva. Vyslovují všemožné hypotézy. V poslední době se často vyskytuje hodnocení, podle kterého jsme se zbavili, nebo jsme byli zbavení elit a společnost ovládla mentalita tupého davu.
Projevem a následkem absence elit mají být silné volební preference oligarchického politického projektu miliardáře Andreje Babiše. Je to politické hnutí bez programu, vyhovující okamžitým, často programově protikladným hnutím nálad. Kolosální úspěch ANO v průzkumech veřejného mínění a jeho očekávaný úspěch v podzimních volbách do sněmovny má být projevem primitivního lidového hrubiánství.
Obrazem ztráty elit má být ta smutná karikatura prezidenta, jaká dnes sídlí na Pražském hradě a dělá ostudu České republice. Tomáš G. Masaryk a Václav Havel byli vystřídáni něčím tak nechutným, jako byl Václav Klaus, a ještě ve větší míře je Miloš Zeman. Ten se paktuje se s diktátorskými vůdci v zahraničí, podporuje domácí rasisty, xenofoby a obhájce totalitního násilí minulého režimu. Nejen že nemá v sobě očekávanou kultivovanost, ale už nemá ani sílu slušnost předstírat. Jedná vulgárně i tam, kde není přítomen za sebe soukromě, ale kde se od něj očekává korektní projev hlavy státu.
Obavy ze stavu věcí veřejných naposledy vyjádřil v rozhovoru pro Fórum 24 ředitel nakladatelství Academia, autor populárních publikací na téma nedávné historie Jiří Padevět.
Těžko bychom popřeli oprávněnost jeho obavy, že likvidace židovské složky českého obyvatelstva znamenala škodu. Židé byli, jak říká Padevět, motorem v našem areálu. Že další chybou bylo vyhnání sudetských Němců, na tom se tak snadno neshodneme, ale kritický pohled na dějiny potvrdí jeho mínění, že do doby, než se jejich významná část přiklonila k nacismu, přispívali k rozkvětu naší země.
Kritický pohled na éru budování a dosažení údajného socialismu v období 1948 až 1989 potvrdí Padevětovo hodnocení, že tento režim poslední statečné, kteří zbyli po předchozích zásazích, zlomil.
Za jisté však nelze pokládat hodnocení, že elity jsme si vymlátili nebo vyhnali, částečně s pomocí jiných, ať už to byli němečtí nacisté nebo ruští komunisté. Výslovně je v rozhovoru s ním řeč o vojenských a intelektuálních elitách.
Ve službách ekonomických elitářů
Elity tvoří vyvolení. Přesahují průměr. Jsou to lidé, kteří zaujímají ve společnosti vedoucí či jinak významnou roli. Elitismus vychází z přesvědčení, že ve společnosti vládne a má vládnout menšina nad většinou. Je to založeno na otevřeném popření základního ústavního principu demokratické společnosti, totiž rovnosti občanů.
Proti rovnosti se argumentuje rozdíly ve schopnostech a dovednostech. Vyžaduje-li řízení firmy vysokou kvalifikaci v oborech ekonomie, techniky a teorie řízení, tím spíše potřebuje útvar ještě mnohem složitější a s většími riziky, jakým je stát, vysoce kvalifikovanou řídící společenskou skupinu.
Kritičtí sociologové a politologové upozorňují, že elita si uchovává své dominantní postavení prostřednictvím kombinace nátlaku a manipulace. Uvnitř společenské vrstvy, která tvoří elitu, se uplatňuje solidarita. Její příslušníci překonávají, jde-li o prosazení jejich vlastního společného zájmu, individuální a skupinové rozepře a dokáží jednat soudržně.
Klasik sociologické teorie elit Vilfredo Pareto prohlašoval, že vládnoucí třída si má tvrdým donucovacím systémem udržovat svou existenci. Činí to nátlakem a manipulovaným souhlasem. Kritika elitářského pojetí společnosti upozorňuje, že Paretova koncepce se stala součástí ideologie italského fašismu.
(Původně uveřejněno 26.7.2017 v deníku Referendum, http://denikreferendum.cz, úvodní obrázek volně přístupný na internetu.)
2024 ©