Můj dávný známý, který má kořeny v křesťanství, ale dnes zaujímá v něm svobodný postoj, referuje, že byl na pražském vystoupení Madonny a popisuje její tradiční provokace. Píše, že je rád, že žije v kulturním kontextu, který to umožňuje, a ostře se vymezuje proti přistěhovalcům a migrantům.
I já jsem rád, že žiju ve kulturním prostoru, kde mohu poslouchat a říkat, co uznám za vhodné. Jsem rád, že mi nikdo nezakazuje žádná slova, a že mi je nikdo v tomto kuturním kontextu zakazovat nemůže. Jsem rád, že někteří v demokratické svobodné diskusi některá slova označují za nekorektní (protože ubližují neprivilegovaným skupinám) a já to mohu přijmout nebo nepřijmout. Já tuto výzvu dobrovolně přijímám. V tom si dovoluji s mým známým nesouhlasit.
Jsem rád, že žijí v evropském kulturním kontextu, ke kterému patří pohostinnost a pomoc lidem v nouzi a jsem hrdý na své krajany, kteří aktivně pomáhají na nádražích a na hrančních přechodech. Jsem rád, že naše kultura je silná a že dokážeme obhájit liberální principy vůči příchozím z jiných kulturních kontextů. Že se k nim dokážeme chovat liberálně a že je inspirujeme k přijetí liberálních principů.
Jsem rád, že všichni zde nemáme zvrácený pocit, že naše vnímání světa je jediné správné a že se proto všichni nechováme k migrantům agresivně jako naše státní úřady a jako někteří naši čeští nebo evropští spoluobčané.
Závidím lidem, jako tento můj známý, kteří jsou přesvědčeni, že jejich víra je opravdová. Moje víra je asi všelijaká, ale také se nepotřebuji držet dogmat a požadavků žádných, ani zdejších náboženských vůdců.
Jsem rád, že v našem kulturním kontextu žijí křesťané, Židé a muslimové natolik usazení v liberálním západním kullturním kontextu, že existují církve, synagogy a mešity respektující liberální, humanistické hodnoty. Že např. existují mešity vedené imámkami, že existují mešity vítající páry stejného pohlaví.
Jsem rád, že právě evropský kulturní kontext k tomu vede a že není nenávistný a odmítavý k odlišnosti.
(Úvodní obrázek volně přítupný na internetu.)
2024 ©