V neděli 1. května tiskové středisko Svatého stolce oznámilo, že novým nunciem pro Českou republiku byl jmenován arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, který se narodil 18. prosince 1956 v Nigérii. Vystřídá Charlese Daniela Balva, který po třech letech působení odchází na církevně asi důležitější post nuncia pro Austrálii. Tam se římští katolíci počítají na miliony, v Česku na statisíce.
Okolo vstoupil do diplomatických služeb r. 1990. Působil i v Česku jako pracovník nunciatury a v té době se naučil česky. Byl umístěn rovněž na Srí Lance, v Haiti, Antilách, ve Švýcarsku a v Austrálii. Ve funkci nuncia doposud byl ve Středoafrické republice a Čadu a pak v Dominikánské republice. Jeho doposud posledním působištěm bylo Irsko, země, která má katolickou příslušnost zakódovanou v ústavě a k této církvi se v ní hlásí přes tři čtvrtiny obyvatel, i když i tam sledujeme pokles katolické příslušnosti. Dostal se do Česka, ve kterém podle doposud uznávaného srovnání je nejnižší religiozita v celé Evropě. Identifikace s konkrétními náboženstvími klesala za minulého režimu, ale pokles pokračuje intenzivněji i v dalších třech desetiletích.
Připomeňme, že nunciové jsou vyslanci nejvyššího orgánu Církve římskokatolické, totiž Svatého stolce (papež spolu s Římskou kurií). Nejsou, jak se někdy mylně nebo zjednodušeně uvádí, vyslanci Městského státu Vatikán. Ten nemá diplomatické zastoupení. Svatý stolec jako suverénní subjekt mezinárodního práva má diplomatické styky se sto osmdesáti třemi státy. Má též diplomatické zástupce při Suverénním maltském řádu, v Evropské unii, u Palestinské samosprávy a u různých mezistátních organizací.
Nuncius má vliv na jmenování římskokatolických biskupů. Jeho úkolem je provádět v jednotlivých diecézích šetření, na jehož základě zasílá do Říma terno, tedy uspořádanou trojici jmen navržených kandidátů. Má se doptávat biskupů dané země, zástupců kněží dané diecéze a směrodatných laiků.
Dosavadní nuncius Balvo měl čas na přípravu návrhu po celou dobu svého působení. Nastoupil brzy poté, co Dominik Duka dosáhl kanonického věku 75 let a podal povinnou resignaci na post pražského arcibiskupa. Balvo pravděpodobně nepřevzal výsledky případného dosavadního řízení v této kauze.
Nevíme, dokončil-li zjišťování u příslušných respondentů do konce svého diplomatického působení v Česku. Pokud ano, a pokud odeslal výsledky Kongregaci pro biskupy, která se tím dál zabývá, mohlo by jmenování být blízké. Pokud ne, mohl by nový nuncius celé šetření rozběhnout znovu od začátku. Duka však už je pokročilého věku, a snad by si i sám přál už být vystřídán. Několik dalších let ve službě je sotva představitelných.
Duka sám se nedávno ke kauze svého vystřídání vyslovil. Je-li o stavu přípravy jmenování spraven, mohla by jeho slova být signálem blízké změny na pražském arcibiskupském stolci. V rozhovoru pro Lidovky se na otázku, v jaké fázi je nyní jmenování nástupce, vyjádřil takto: Mohu říci, že pravděpodobně ještě nebyl jmenován. Mám ale zprávu, že do Velikonoc by to měla instituce, která to připravuje, předat dál. A pak pokračoval: Asi to nebude úplně po Velikonocích, řekl bych, že by to mělo být někdy ke konci druhého semestru, tedy do konce června. Já už jsem řekl, že opravdu chci tento rok skončit. Už přesluhuji čtvrtý rok.
Pokud tou institucí byl míněn končící nuncius a jeho návrh odešel, věnuje se tomu v Římě zmíněná Kongregace pro biskupy. Protože v této církvi působí přes pět tisíc biskupů, je rozpracovaných kauz jmenování několik. A protože jde o pozici arcibiskupa, metropolity církevní provincie, měl by návrh dostat k dalšímu posouzení ještě Státní sekretariát, což je nejsilnější součást Římské kurie. Papež se může do tématu osobně vložit, ale pravděpodobně jmenovací dekret jen podepíše.
V Česku má římskokatolická církev dvě provincie, které se zhruba pokrývají s tradičními zemskými hranicemi. Jedna tvoři Čechy a pražský arcibiskup je formálním představeným čtyř dalších sídelních biskupů, aniž by vůči nim měl nějaké zvláštní pravomoci. Na stejné území se vztahuje i titul primase, který je pouze tradičním označením arcibiskupů sídel, v nichž probíhala korunovace králů. Druhá zdejší církevní provincie pokrývá území Moravy a té části Slezska, která patří k České republice. Olomoucký arcibiskup je jako metropolita Moravy představeným biskupů brněnského a ostravsko-opavského.
Při úvahách o jmenování nového pražského arcibiskupa je třeba pamatovat i na to, že tradičně první v řadě kandidátů bývají sídelní biskupové jiných diecézí provincie nebo případně celého státu. Tím se samozřejmě otevírá téma jmenování nástupce v diecézi, ze které by biskup odešel do Prahy. Až potom v řadě mezi obvyklými kandidáty jsou pomocní biskupové a pak v dalším sledu kněží.
Kolem jmenování proběhla nedávno médii úvaha pravděpodobně vykonstruovaná, že do Říma bylo odesláno terno ve složení Tomáš Holub, plzeňský biskup, Jan Vokál biskup královéhradecký a Prokop Siostrzonek, benediktinský arciopat Břevnova. Toto terno mělo být odmítnuto. Přinejmenším to však ilustruje úvahy o možném třicátém sedmém pražském arcibiskupovi od Arnošta z Pardubic, který sloužil na pražském stolci v létech 1344-1364. Před ním bylo na pražském stolci mezi desátým až čtrnáctým stoletím šestadvacet biskupů.
Indiskrece ohledně jmenování konkrétního člověka dříve, než k němu skutečně dojde, je téměř nemožná. Trestá se nejvyššími církevními tresty včetně exkomunikace.
Původně publikováno v Náboženském infoservisu, https://info.dingir.cz/2022/05/znamena-novy-nuncius-v-cesku-blizke-jmenovani-prazskeho-arcibiskupa/, náhledový snímek převzat z NI.
2024 ©