Vyvolávat duchy srpna?

Napsal ivan.stampach@seznam.cz (») 21. 8. 2015 v kategorii Duch a současnost, přečteno: 976×
srpen02-n.jpg

Každoročně se citují odpovědi mladých lidí, kteří nevědí, co se stalo 21. srpna 1968. A každoročně se to komentuje se znepokojením.

Osobně jsem u toho byl. Jako první stopu zásahu vojsk Varšavské smlouvy jsem 21. srpna kolem desáté hodiny dopolední viděl rozstřílenou výlohu knihkupectví na Karlově náměstí (v budově Caritasu, dnes je v těch místech bistro). Byl jsem na Václavském náměstí, když se střílelo na Národní muzeum.

Není to tak, že události se průběžně propadají do propasti nebytí? Že se stávají součástí toho, co minulo, a proto jsou minulé; že už dopravdy nejsou? Čas je neúprosný. Ale možná i milosrdný tím, že nám je odebírá.

Zůstávají vzpomínky, ale ty odejdou s posledním, kdo si události pamatuje a mluví o nich, pochopitelně vždy v jiném subjektivním zabarvení. Hlavním příznakem stáří je tíže paměti a já jsem vděčný, když se od některých vzpomínek můžu odpoutat.

A pak je tu historie. Historii, jak známo, píší vítězi. Historie je podle výroku Alexanda Dumase st. hřebík, na nějž věším svůj vlastní obraz.

Současní vítězi vaří a pečou minulé události z pečlivě vybraných ingrediencí zachovaných dobových (např. audiovizuálních) svědectví dobře promíchaných s kořením ideologií. A touto cestu vzniká několik chutných a mnoho nechutných 21. srpnů 1968.

Nedivím se, že dnešním patnácti- či dvacetiletým 21. srpny namíchané oligarchy a jejich poskoky nechutnají, a že dávají přednost jinému menu.

(Úvodní foto volně přístupné na inzernetu.)

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel deset a jedna