Ve dnech 16. až 18. října 2021 se konal osmý Parlament náboženství světa. Poprvé se pod tímto názvem sešli zástupci náboženství z různých částí světa u příležitosti světové výstavy v roce 1893 v Chicagu. Nejednaly tam spolu náboženské instituce. Šlo spíše o setkání a hnutí. Dialogu naklonění příslušníci jednotlivých náboženství se tam shromáždili rovnoprávně vedle sebe a s respektem spolu komunikovali. Nejsilněji byly v roce 1893 zastoupeny křesťanské církve, i když ty tam obvykle své představitele nevyslaly. Někteří, např. římští katolíci a anglikáni tam byli spíše v rozporu se svým vedením. Byli tam přítomni také hinduisté, buddhisté (kromě tibetských) a šintoisté. Chyběli muslimové a sikhové. Nedostatečně byla zastoupena původní náboženství Ameriky a subsaharské Afriky.
Druhé takové setkání se uskutečnilo tamtéž o sto let později. Iniciátorem parlamentu z roku 1993 byl německý katolík kritický ke své církvi Hans Küng (1928–2021), který přišel s iniciativou s názvem světový étos. Předpokládal, že případná neshoda náboženství ve výkladu světa a rituálech nepřekáží jejich etické shodě. Toto souznění na Küngův podnět vyjádřil druhý parlament ve čtyřech závazcích.
Parlament v roce 1993 se společně zavázal ke kultuře bez násilí a k úctě vůči všemu živému s ochranou života zvířat a rostlin a k podpoře menšin. Dalším závazkem bylo spravedlivé hospodářské uspořádání s vědomím, že vlastnictví zavazuje a jeho užívání má zároveň sloužit obecnému blahu. Druhý parlament přijal závazek ke kultuře tolerance a k životu v pravdě s tím, že pravdě mají sloužit média, politika věda a umění. Poslední závazek směřuje ke zrovnoprávnění a k partnerství muže a ženy, k zodpovědnému jednání ve věcech lásky, sexuality a rodiny. Patriarchální nadvládu a ponižování v rodině má nahradit vzájemná úcta, porozumění, partnerství, ohleduplnost, tolerance a ochota ke smíření.
Je zjevné, že hnutí parlamentu náboženství a světového étosu počítá s občanskou angažovaností ve směru, který dnes nebývá spojován s náboženstvími a označuje se jako progresivismus, případně liberalismus. Bere společnost jako polycentrickou, podporuje mír a snaží se zabraňovat válkám. Směřuje k ekumenickému a mezináboženskému dialogu a sdílení, k nové spiritualitě, duchovní obrodě, globálnímu myšlení a péči o životní prostředí.
Na letošním parlamentu se 6 500 zástupců, tentokrát také muslimů, zoroastrijců, džinistů, tibetských buddhistů a stoupenců náboženství původních etnik a širokého spektra nových náboženských hnutí včetně novopohanských opět věnovalo službě náboženských směrů širší, i sekulární společnosti. Parlament na svém webu mluví o shromáždění náboženských vůdců z celého světa. Sotva šlo o tolik vůdců. Vůdcovský princip do náboženství příliš nepatří. Jistěže veřejně vystoupily autority, které jsou citovány. Ovšem spíše autority myšlenkové než mocenské, které mezináboženské sdílení příliš nepodporují.
Říjnový parlament náboženství byl vzhledem k epidemické situaci virtuální. Jeho tématem bylo Otevíráme svá srdce světu: Soucit v akci. Přednášející na online setkáních hovořili o mezináboženském porozumění, náboženských předsudcích, genderové rovnosti a léčení v těžkých časech. Nejčastějším tématem promluv na třídenní akci byla změna klimatu a hrozivý pokles biodiverzity.
Pella Thielová, předsedkyně švédské organizace Konec ekocidy, a Henrik Grape, poradce pro péči o stvoření, udržitelnost a klimatickou spravedlnost při Světové radě církví, uvedli v nedělním vystoupení, že pracují na návrhu, jak čelit hromadnému poškozování přírody, tedy ekocidě. Má být definována jako zločin trestaný Mezinárodním soudním dvorem OSN. Připomněli, že právní ochranu přírody před jejím ničením doporučuje také papež František.
Islámská společnost Severní Ameriky informovala o své iniciativě zeleného ramadánu, který zahrnuje také snížení množství odpadu. Chtějí stavět mešity, jež se řídí doporučeními pro zelenou architekturu.
Účastníci zastupující hinduismus a džinismus hovořili o pozitivním vlivu veganství a vegetariánství na životní prostředí. V těchto tradicích platí zásada ahinsa, spočívající v úctě ke všemu živému, zákazu zabíjení a ochraně všech živých bytostí před fyzickým násilím. Podobně to mají formulováno i buddhisté, jejichž významná část nejí maso.
Charlotte Bearová z wisconsinské novopohanské komunity Circle Sanctuary dala nahlédnout do klimatického feminismu pro 21. století. S odvoláním na nedávnou zprávu OSN poznamenala, že změna klimatu neúměrně ovlivnila ženy a dívky, což má za následek zvýšené riziko pro bezpečnost a socioekonomickou zranitelnost. Tyto dosud marginalizované hlasy musí být prosazeny do středu zájmu.
Přesun parlamentu na internet umožnil mimo přednášky rovněž interakci jednotlivců. Šlo o networkingové relace a krátké rozhovory malých skupin nebo dvojic. Na parlamentu však zaznělo i konstatování, že jsou témata, kterých se sotva kdo dotkne, protože jsou příliš polarizující nebo mohou lidi různým způsobem urazit. Jde například o obchodování s lidmi, pronásledování a imigrační krizi.
Jistý rozpor tradičního náboženství a progresivní agendy má podle názoru rezonujícího na parlamentu, původ v tom, že lidé nechápou základní hodnoty náboženství, která vyznávají a praktikují. Pojímání náboženských a občanských hodnot má vliv na celkový stav světa i v tom smyslu, že šest a půl z brzy snad už osmi miliard lidí žijících dnes na Zemi náleží k nějaké náboženské tradici.
Náhledový snímek, Parlament náboženství světa, 2018 ze zdroje zde.
Původně uveřejněno v Náboženském infoservisu, https://info.dingir.cz/2021/11/parlament-nabozenstvi-sveta-a-jeho-progresivni-agenda/
2024 ©