Náhodou jsem v televizi zahlédl jmenování generálů na Hradě. Mezi přítomnými oficiálními čniteli jako předseda sněmovny nebo ministr obrany stál Dominik Duka. To jako občan pokládám za skandální porušení nábožensky neutrálního a sekulárního charakteru českého státu. Duka není státním činitelem, jen reprezentuje jednu z církví, které nemají privilegované postavení.
Jako křesťana mne uráží podpora armády ze strany církevního činitele. Jsem ochoten s pochybnostmi a výhradami připustit, že armáda je potřebná, ale křesťanství představuje jiný model řešení konfliktů. Církevní papaláši dělají šaška z Ježíše, který jasně a jednoznačně řekl: Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť. ... Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.‘ Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. (Mt 5, 38-40, 43-45)