Jaký vliv trhu?

Napsal ivan.stampach@seznam.cz (») 18. 8. 2012 v kategorii Duch a současnost, přečteno: 1431×
22102011149.jpg

Nedaleko od mého tehdejšího bydliště na pražských Vinohradech se kolem poloviny devadesátých let objevila nová restaurace. Pro nás obyčejné smrtelníky se nehodila k časté návštěvě, ale měla příjemný, podle všeho dobře vyladěný poměr kvality a ceny. Bylo příjemné tam čas od času pobýt s přáteli. Restaurace měla i svou legendu, která se projevovala ve vnitřním vybavení a na jídelním lístku. Patřila k síti restaurací se zaručenou dobrou kvalitou. Vedle vlastního názvu mají tyto restaurace také označení této sítě. Její úspěch byl zřejmý z toho, jak se prostorově rozrůstala. Vykazovala neobvyklou stabilitu personálu v kuchyni i u stolů návštěvníků. Pamatuji si, jak jsem si tam několikrát se svými společníky pochvaloval, že nastolení tržních vztahů zlepšilo poměry. Plno kvalitních restaurací se uchází o zákazníky a předbíhají se, v čem by jim vyhověly.

Jednoho krásného dne jsem se tam nemohl dovolat, a když jsme to zkusili přijít bez rezervace, byla na dveřích cedule, že je zavřeno, napřed z technických důvodů a po pár dnech bez důvodů. Zevnitř prosvítala prázdná místnost. Rozzlobil jsem se na takovou aroganci vůči zákazníkům a našel jsem si na internetu číslo na příslušnou uznávanou síť. Manažerka, které jsem se dovolal, mi vysvětlila, že by byli museli buď výrazně zvýšit ceny, nebo snížit kvalitu, a protože nechtěli ani jedno ani druhé, restauraci zavřeli.

Věřím, že to nebyla něčí libovůle, že v pozadí nebyl zlý skřet, kterého by těšilo rozzlobit stovky klientů, nýbrž ekonomická nutnost. Asi by bylo třeba dodat, že vyšší ceny by vyhnaly část návštěvníků a snížená úroveň jinou část. Ekonomická logika tržního hospodářství zlikvidovala přiměřeně drahý podnik s vynikající kulinární kulturou a úrovní obsluhy. A zbabělý malý český člověk to vyhodnotí: Tak je nutné, proti nutnosti nemůže nic dělat.

Kdyby šlo o jeden případ, dalo by se to pokládat za náhodu. Jak by asi řekli ekonomové, kterým lidské konkrétní jednotlivosti nepříjemně míchají jinak přesná čísla, mohlo jít o singularitu. Za nějakou dobu poté zanikla vynikající restaurace umístěná v budově vedle významného divadla v centru Prahy. Ještě o něco později skvělý rodinný podnik s francouzskou gastronomií a osobním přístupem k hostům. A pokud něco zaniklé restaurace vystřídá, je to nazdobené gastronomické bahno v kýčovitém prostředí.

Vrátil jsem Všezvědovi Všudybudovi a Mámení jejich brýle a začal jsem vliv trhu na ekonomiku bezprostředně pozorovat a nepředpojatě zaznamenávat. Ve shodě s Komenského Poutníkem po labyrintu světa jsem zjistil matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalbu, bídu a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání. Zjistil jsem, že trh preferuje ze strany firem směrem k nám jako zákazníkům nízkou kvalitu zboží a služeb a vysoké ceny a z téže strany vůči nám v roli zaměstnanců vysoké požadavky na práci a nízkou odměnu za ni. Toto prosté konstatování zní možná poněkud ukřivděně, je však vedle osobních zkušeností podloženo četnými zprávami o alarmující kvalitě například potravinářského zboží a srovnáním, které zvlášť snadno mohou provést lidé žijící blízko hranic s Německem a kteří po tomto srovnání přestali nakupovat doma a stojí jim za to dojet např. z Chebu do Schirndingu či Walsassenu vláčkem nebo autem a udělat tam tradiční týdenní nákup. Srovnání propastného rozdílu našich mezd za stejný objem stejně intenzivní a stejně kvalitní práce jako u našich sousedů ukazuje hanebnost tržního systému a především falešnost jeho podpůrné ideologie, která ráda zdůrazňuje, že ideologií není.

Pokud ale tržní systém u nás nedokázal vyladit ceny a kvalitu a v sousedním Německu ano, nebude to zřejmě (jen) trh, co rozhoduje o výši platů a cen a o výběru a kvalitě zboží a tím o praktické podobě lidských vztahů. Nabízí se možnost, že v zúčastněných zemích je odlišná kultura, třebaže v širším celku evropské civilizace západního střihu. Tam, navzdory historickým diktátorským deviacím a vlastně dost krátké zkušenosti s demokratickým a liberálním pořádkem, je to kultura demokratická a občanská. Člověk tam má svou lidskou hodnotu a systém ji respektuje. Tak jako se tamní obyvatelé po špatných zkušenostech nenechají sekýrovat státem, tak si také zachovávají schopnost vzdorovat i vůči zaměstnavatelům a dodavatelům zboží a služeb. Tady se po okouzlení liberalismem a demokracií z počátku devadesátých let rychle vrátilo zbabělé, upocené čecháčkovské přikrčenectví. Obyvatelstvo dovolí, že v systému s formálními demokratickými pravidly nenápadně narůstají represivní a kontrolní přístupy a že se pozvolna prosazuje vrchnostenské pojetí státu. V obyvatelstvu se daří rozesévat protievropské, nacionalistické, izolacionistické, ba i rasistické tendence. Autoritativní nacionální konzervativismus vzbuzuje obavy jen u hrstky podivínských intelektuálů a jinak se jeví jako standardní součást politické scény. Důslední obhájci demokracie nejsou zatím trestně stíhání a nemají obvykle potíže v zaměstnání, zvláště pokud je zaměstnavatelem stát, ale ocitají se s občanskými iniciativami, v nichž se tomu věnují, na veřejně dostupných seznamech extremistů.

Možná by trh vedl k optimálnímu vyrovnání ekonomických zájmů zúčastněných osob, možná by trvale zajišťoval udržitelný život, možná dokonce udržitelný rozvoj, kdyby se odehrával v jiném kontextu. Pokud se politicky prosadí lidská důstojnost a respekt k člověku, uplatní se spíše podpůrný než ničivý vliv trhu.

Občané vytvoří politické prostředí pro produkci a obchod jen když budou občany a ne poddanými. Pokud se budeme subjektům ekonomické a politické moci bezvýhradně podřizovat, pokud na sobě necháme dříví štípat, pokud budeme odměňovat voličskými hlasy ty, kdo nám otevřeně a veřejně škodí, není žádná šance. Zloba rozšířená ve dnes už širokých společenských vrstvách a vyvolaná stále slabší pozicí v pracovních a obchodních vztazích, vztek na jednotlivé politiky a úředníky za to, že nás okrádají, se vybije, možná násilně a jistě bezvýchodně. Situace se jen zhorší. Sama špatná situace většiny obyvatelstva, zejména lidí závislých na současných „chlebodárcích“ k nápravě nepovede. Je potřebná analýza, je potřebná vize, ale hlavně je žádoucí ochota a odvaha něco udělat pro sebe a sobě blízké.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Jarmila z IP 194.228.11.*** | 7.10.2014 11:27
Trh má vliv na spoustu institucí, dotýká se i realitních kanceláří. Já nedám dopustit na www.realspektrum.cz/ Jsou pro mě špička na trhu.
Děkuji Vám za názor projevený pod článkem. Oba jsme řekli svá stanoviska a už bychom se jen opakovali. Chci zachovat zdvořilost a nechat Vám poslední slovo.
Vladimír Gábor z IP 95.105.198.*** | 21.10.2012 21:32
Rozumiem. Ale ak máte právo na primeranú mzdu, kto má tú povinnosť voči Vám? Štát? Podnikateľ? A na akom princípe vôbec?
A čo je to spravodlivá odmena? Niekomu stačí až dvojnásobok, toho, čo stačí iným.
Čo je to slušný život? Niekto je spokojný s príjmom priemerným v hospodárstve, pre niekoho nestačí ani jej dvojnásobok.

Ani ja sa neriadim ideológiou. Neviem čo je to chicagská škola, aj keď by mi netrvalo dlhšie než pár minút aby som si vygooglil, na akých princípoch stojí. Nálepky nemám rád, pravdepodobne rovnako ako vy.

Ja by som s Vami veľmi rád súhlasil. Ale vidím trochu aj do toho, ako funguje štát, a aj do toho ako funguje súkromné podnikanie.
Ani jedno, ani druhé mi nepripadá vhodné na riešenie problémov spoločnosti.
Ak posilníte štát, niektoré negatíva zmiznú, ale iné vyjdú na povrch. Ak posilníte individuálnu slobodu, stane sa to isté, len v ružovom.

Kráľovstvo nebeské nie je z tohoto sveta... podľa mňa je to všetko o ľuďoch a nie o spoločenskom usporiadaní.
Já, Vladimíre Gábore, nejsem pracovní síla! A nejsem levný ani drahý. Nejsem na prodej. Jsem člověk. A mám právo na spravedlivou odměnu za svou práci. Mám právo mít kompenzovánu hodnotu, kterou přidám ke konečnému produktu svou prací.

Já se neřídím ideologií, ale zkušeností. Vyšší ceny za méně kvalitní zboží u nás, to je evidentní a kdo to nevidí, je zaslepený. Idoelogie ho zaslepila vůči faktům. Nižší mzda za stejně kvalitní práci, to je také evidentní fakt. Je třeba jen pozorovat.

Dogmata chicagské ekonomické školy prostě v realitě nefungují. Fungují jen v učebnicích. Děkuji Vám za zájem. Těším se na setkání u jiného tématu.
Vladimír Gábor z IP 95.105.198.*** | 17.10.2012 20:33
Nízka kvalita za vysoké ceny: potom by nemal byť problém v takomto prostredí začať podnikanie a predávať tie výrobky lacnejšie a možno aj kvalitnejšie. Ale nie je to tak. Podľa mňa nie preto, lebo štát nereguluje dostatočne, ale preto, lebo to jednoducho nie je tak ako píšete. Podnikanie je veľmi ťažké, častokrát hlavne práve kvôli veľkým zásahom štátu, nie kvôli ich absencii.

Lacnejšia pracovná sila, než v zahraničí: Rovnaké platy by len zastavili celkový rozvoj spoločnosti. Aj kvôli nim si investor vyberie ČR a nie Nemecko, kde by inak našiel oveľa viac výhod než v ČR. Nedokážem vymenovať všetky detaily, ale ak by pre investora nebola pracovná sila v ČR lacnejšia než v Nemecku, prečo by sem chodil? V Nemecku je väčší trh, asi lepšia infraštruktúra atď, atď. Prečo by mali investori vôbec pomýšľať nad vytvorením výrobných podnikov v menej rozvinutých a menších krajinách ak len nie kvôli nejakým výhodám?
Žiaľ, z altruizmu to robia len výnimočne.

Zaujímali by ma Vaše argumenty proti typickým liberálnym protiargumentom proti sociálnemu štátu.

Fundovaný web, ktorý argumentuje proti silnejšej moci štátu, proti . sociálnemu štátu je napríklad menejstatu.sk. Dobre je napísaný napríklad tento článok:
www.menejstatu.sk/toto-je-dovod-preco-vas-nezamestnam/
Děkuji Vám za diskusní příspěvek. Jeví se mi to tak, že v učebnicích ekonomie systém spontánně nastaví ideální poměr ceny a kvality. Každodenní pozorování vlastníma očima ukazuje nevýhodnou pozici jednotlivého občana v roli spotřebitele, resp. zákazníka, a nastavení vysoké ceny za nízkou kvalitu. Vezměte velmi známý fakt, že i navzdory konkurenci ze sousedních zemí se u nás prodávají měřitelně méně kvalitní potraviny za ceny desítky procent dražší. A netýká se to jen potravin. Jde o bezmocnost jednotlivce proti instituci, v tomto případě zálazníka proti obchodní organizaci. Tam kde je vztah opačný, kde jednotlivec prodává a mocná organizace kupuje, je to opaět nastaveno nevýhodně pro jednotlivce a výhodně pro instituci. Mám na mysli pracovní vztah, kdy člověk je nucen prodávat svou práci vlastně jen za cenu pracovní síly. Zcela zjevně u nás lidé za stejnou práci dostávají lidé výrazně (odhadem o třetinu a až polovinu)nižší plat než v sousedním Německu.

Ekonomika sama svojí "neviditelnou rukou" ideální vztah kvality a ceny nenastavuje. Je závislá na politice. U nás je pracovník i zákazník v pozici slabého partnera proti mocným firmám. V Německu zákazníka i pracovníka chrání stát. Bez diktatury, protože je to sociální stát. Vyrovnává nevýhnodnost pozice zakázníka a zaměstnance. Zaměstnanci a zákazníci jsou jeho občané a zvolii si státní orgány na to, aby zastával jejich práva. Stát svou ochranou způsobuje, že smluvní vztahy jsou vyrovnanější.
Vladimír Gábor z IP 95.105.198.*** | 16.10.2012 21:13
Systém je nastavený tak, aby sa mal najlepšie ten kto vyhovie najväčšiemu počtu ľudí. A to sa dá asi iba vďaka cene... lebo tú ľudia vedia odmerať. Cenu vidíme hneď. Kvalitu, ani serióznosť nie. To sú väčšinou parametre, ktoré sa dozvieme až oveľa neskôr po zaobstaraní si služby, alebo tovaru, a dá sa len ťažko merať (marketing a papier znesú všetko), teda hlavne pri predmetoch dlhodobejšej spotreby.
A tam to už zase zlyháva na individuálnych vlastnostiach - spotrebiteľ chce ušetriť, uverí klamlivej reklame, ktorú nechal vytvoriť chamtivý predávajúci.
Zdá sa mi, že z toho nie je cesta von.
Vláda osvietenej skupiny múdrych a uvedomelých ľudí sa mi nezdá reálna, a ani tá by neodstránila tieto nedokonalosti mikroekonomiky.
Ale to sa samozrejme nechcem hádať, to ste ani nikde netvrdili, že sa to dá. smile
Alebo si myslíte, že je možné postaviť systém tak, aby prirodzene, bez diktatúry niekoho, rástla kvalita a serióznosť?
Je to náhodou tím, že se majitelé nespokojí s menším ziskem. O chamtivosti řeč nebyla. Neřeším to přes individuální vlastnosti. Je to tak, že tento systém, právě tak jak ho popisujete, nepodporuje kvalitu a serióznost.
Vladimír Gábor z IP 95.105.198.*** | 5.10.2012 23:45
Nie je to náhodou skôr tým, že majitelia tých podnikov by sa neuspokojili s nižším ziskom? To ale nemusí byť nutne chamtivosť - len si jednoducho človek spočíta, či sa mu oplatí pracovať 12 hodín denne za napríklad 1500€ mať každý deň veľký stres, zodpovednosť za zamestnancov, neustále byť bombardovaný kontrolami, hygienou, správne viesť účtovníctvo s istotou akurát toho, že nemám v skutočnosti nijakú istotu.

Či nie je pohodlnejšie chodiť do práce za nejakých 900 €, odrobiť si 8 hodín a padla s veľmi obmedzenou zodpovednosťou oproti súkromnému podnikaniu.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel třináct a třináct