Další setkání k Týdnu mezináboženské harmonie

Napsal ivan.stampach@seznam.cz (») 15. 3. v kategorii Duch a současnost, přečteno: 71×
interfaith-week1-1.jpg

Brzy po týdnu modliteb za jednotu křesťanů, vždy v prvním únorovém týdnu, probíhá Týden mezináboženské harmonie. Navrhl ho v roce 2010 jordánský král Abdullah II. a spolu s ním princ Ghazi bin Muhammad Organizaci spojených národů, a ta se stala jeho každoročním pořadatelem. Je míněn jako příležitost k podpoře harmonie mezi lidmi nezávisle na víře.

U nás se organizování týdne ujala stejně jako po řadu uplynulých let Univerzální federace míru, která je jednou z podob Unifikačního hnutí známého též jako Církev sjednocení. Jeho zakladatelskou postavou byl Korejec Son-mjong Mun spolu se svou manželkou Hak Ča Han Mun, která po jeho smrti r. 2012 organizaci vede.

Federace se charakterizuje tak, že klade velký důraz na dodržování principů, veřejně prospěšné aktivity a dosahování výsledků, a proto se snaží o prosazení modelů dobrého vládnutí bez byrokracie, vystupuje proti zneužívání moci a přebujelosti administrativy. Je především hnutím dobrovolníků.

Letos se v návaznosti na Týden konal 11. února webinář v podobě panelové diskuse činitelů čtyř náboženství z Česka a ze Slovenska. Moderoval ho PhDr. Juraj Lajda reprezentující Federaci. Po vystoupeních všech čtyř aktivních účastníků byl prostor pro reakce na otázky zaslané posluchači diskuse. Jeho záznam je dostupný na Facebooku.

Jako první vystoupil hlavní liberální rabín Slovenska pocházející z Ruska Michail Borisovič Kapustin (*1980). Zahájil citací chasidského učitele Nachmana z Braclavi (1772–1810), jejíž smysl rozvedl tak, že svět je plný komplikací a různosti, ale není třeba se toho obávat. Vysvětlil původ slova ghetto jako označení někdejšího odděleného sídla Židů v rámci měst. Je to jméno jednoho z ostrovů v Benátkách, na němž bydleli Židé. Ostrov byl spojen mosty s ostatními částmi města.

Tím rabín připomněl téma letošního Týdne Budovat mosty přes hranice. Všichni potřebujeme mosty. Připomněl potřebu se navzájem učit, spíše prostřednictvím dialogu než monologu. Bydlíme v globální vesnici, a proto i při svých rozdílech musíme vést dialog, potřebujeme mosty, které nás spojují. Není potřebné jedno společné náboženství. Nutné je společné uznávání hodnot, které umožní komunikovat a žít pospolu.

Jako druhý vystoupil předseda muslimské obce v Praze Vladimír Sáňka. Připomněl mír, stabilitu a prosperitu, které jsou v názvu letošního Týdne harmonie. Ilustroval tyto myšlenky citacemi z Koránu a z výroků proroka Muhammada. Připomněl dva oficiální dokumenty týkající se vztahu muslimů a křesťanů.

Svěžím a nekonvenčním příspěvkem vstoupil do debaty Mikuláš Vymětal, farář Českobratrské církve evangelické pro menšiny. Reagoval na připomínku k programu setkání, kterou si v diskusi pod pozváním přečetl. Že totiž něco může být nazváno dialogem, ale je to spíše svatou aliancí. Připomněl různé nesvaté aliance, např. křesťanů a Židů proti muslimům, spojení představitelů tradičních náboženství proti myšlence manželství pro všechny nebo alianci evangelikálních církví proti těm, které označí za liberální.

Mosty mezi lidmi jsou něčím opačným. Nejde o to spojit se s někým proti společnému nepříteli. Neztotožňujeme se jako Židé, křesťané a muslimové ve svém způsobu myšlení o Bohu. Náboženství se nedají spojit. Spojuje je však mezilidská etika. Její formulací je sekulární dokument Mezinárodní deklarace lidských práv. Na jejím začátku je požadavek, aby lidé spolu žili v bratrství. O bratrství také mluví společné stanovisko papeže Františka a významné autority sunnitského islámu, vrchního imáma univerzity Al Azhar Ahmada Muhammada Al-Tajíba.

Druhým projevem toho, co mají společné různá náboženství a sekulární humanisté, je iniciativa Hanse Künga. Vymětal připomněl jeho knihu Světový étos pro politiku a hospodářství (Praha: Vyšehrad, 2000). Vymětal souhlasně hodnotil to, jak již před třiceti lety Küng zachytil proces začínající globalizace, v níž jsme dnes mnohem dál a společné hodnoty jsou mnohem naléhavější. Jeho jednoduchou základní formulací je zlaté pravidlo: Co sám nemáš rád, nečiň druhým.

Dalším společným pohledem je bratrství (a sesterství) odvozené od rodinných vztahů. Zahrnuje spory i přátelství. Důležité je, že probíhá komunikace. V souvislosti s tím připomněl i před několika dny česky knižně vydaný dokument papeže Františka Fratelli tutti: Encyklika o bratrství a sociálním přátelství (Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2021).

Čtvrtým panelistou byl Ing. Miloš Klas, prezident Univerzální federace míru na Slovensku. Mluvil o Univerzální federaci míru a setkáních, která organizuje po dobu patnácti let na Slovensku. Připomněl iniciativu Abrahámovy děti, setkávání tří monoteistických náboženství. Opakovaně si postěžoval na úpadek náboženství a na to, že jsou vytlačována do soukromí.

Vladimír Sáňka odpověděl na otázku posluchače: když Korán vybízí k toleranci, znamená to, že islámští radikálové Korán neznají? Radikálové se vyskytují, jak řekl, v různých náboženstvích a v různých skupinách. Připomenul i protimuslimské radikály. Jedni ani druzí neznají islám v náležitém kontextu. Islámští radikálové jsou okrajovými skupinami. Nelze islám soudit podle nich.

Rabín Kapustin odpověděl na to, jaké faktory brání větší spolupráci mezi náboženstvími. Poukázal na to, že náboženští činitelé se někdy bojí, že v kontaktu s jinými něco ztratí. Tyto obavy o vlastní identitu označil jako primitivní. Všichni by si v dialogu měli potvrdit, že nechtějí partnery změnit. Měnit by se měl každý sám k dobru.

Mikuláš Vymětal vysvětlil rozdíl mezi ekumenickým a mezináboženským dialogem. Pro některé křesťany je obojí nesnadné. Menší církve se obávají, že cílem ekumény je, aby je pohltily církve větší. V Ekumenické radě (ERC) církví jsou spíše z ekonomických důvodů. U mezináboženských vztahů se obávají, že jde o „zapření Krista“. Většina členských církví ERC mezináboženský dialog odmítá.

Vyslovil se rovněž k obavě z poklesu počtu nábožensky orientovaných lidí, která v debatě vícekrát zazněla. Jedním z důvodů podle Vymětala je i to, že církve často vystupují ultrakonzervativně. Jako příklad uvedl Istanbulskou úmluvu, jejímž cílem je zabránění násilí na ženách, a její odmítání je hrozné a je to ostuda. Dějiny i v křesťanském smyslu podle něj směřuji ke stavu, kdy náboženství nebudou potřebná. Bůh bude všechno ve všem.

Panelisté se rozloučili, Sáňka požadavkem, aby náboženští lidé dodržovali principy, Klas přáním lásky, Kapustin a Vymětal citacemi z Bible.

Původne v Náboženském infoservisu DIngiru, https://info.dingir.cz/2021/02/dalsi-setkani-k-tydnu-mezinabozenske-harmonie/, náhledový snímek převzat z NI.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel pět a tři