Polemika zastánců exaktní vědecké metody s alternativními výklady světa je zřejmě namístě. Ve svobodné, otevřené společnosti je jistě možné tvrdit cokoli. Nikdo nemá ve veřejném prostoru, například v médiích veřejné služby privilegované místo a nikomu není přístup do nich zakázán. Nemáme žádnou závaznou ideologii, jen principy ústavního pořádku. Je však nebezpečné, když se například neověřený léčebný postup prosazuje jako platný. Vím o konkrétním příkladu z blízkého okolí, kdy se při zacházení s melanomem zanedbala včasná léčba s odůvodněním, že stačí takřečené přírodní prostředky. Skončilo to smrtelně.
I v rámci striktní vědy platí, že stejnému souboru dat lze vyjít vstříc různými hypotézami. A legitimní zůstávají všechny, které nebyly vyvráceny. Musejí být formulovány tak, aby testování umožnily. Při nesouladu hypotézy s pozorovanými fakty se trpělivě upravují její parametry a provozují se další pozorování, měření a experimenty.
Notoricky známé je to, že ve fyzice existuje standardní model částic a interakcí, různé teorie sjednocující čtyři uznávané interakce či síly s uvažovanou pátou, včetně pěti superstrunových teorií. To vše se však týká 4,6 % hmoty vesmíru. Zbytek, aniž by nutně musel být „někde jinde“, tvoří temná hmota a temná energie, jejichž projevy jsou známé nebo předpokládané, jejich podstata však zatím uniká.
S bází ve fyzikálních a kosmologických datech lze kromě hypotéz formulovat interpretace, které se nedají testovat. Poskytují však celistvý obraz ve vztahu k takovým otázkám, jako je smysl života a hodnoty, které chceme sledovat. V tom nemá věda monopol. Spíše v tom zůstává zdrženlivá a ponechává volný prostor jiným přístupům ke skutečnosti.
Daniela Drtinová je široce známá jako politická publicistka, která se poté, co roku 2014 opustila Českou televizi, zapojila pod značkou DVTV do aktivit vydavatelství Economia a jeho internetového deníku Aktuálně.cz. Je proslavená tím, jak je pečlivě připravena na každý rozhovor s politikem a jak se nebojí klást mu nepříjemné otázky. Neváhá přistihnout politiky různých směrů při lži. Český literární fond ji za publicistickou práci udělil cenu Karla Havlíčka Borovského.
Jejími protějšky v rozhovorech však nejsou jen politici. Zve si i hosty s tematikou náboženskou, filosofickou a kulturní. Právě tomu věnoval pozornost Český klub skeptiků Sisyfos, který jí 27. července udělil bronzový Bludný balvan „za excelentní ukázku špatné novinářské práce ve vleku vlastních kognitivních zkreslení“. Sisyfos se Drtinové ve svém jmenovacím dekretu ptá, když dělá poctivé rozhovory se skrz naskrz prolhanými politiky a pečlivou přípravou a dobře volenými dotazy je tlačí ke zdi, proč by tomu tak nemohlo být u šarlatánů a podvodníků nepolitického druhu. Hodnotí Drtinové postoj tak, že jim spíše nadšeně přitakává.
Příkladem šarlatána je pro ně fyzik Jan Rak (*1962), který badatelsky experimentálně pracoval nebo pracuje a publikuje v oboru kvantové chromodynamiky, tedy teorie interakcí různě „barevných“ kvarků, antikvarků a gluonů, v Ústavu jaderného výzkumu v Dubně u Moskvy, na finské univerzitě ve Jyväskylä a na projektech na urychlovači částic ve švýcarském CERNu. V přednáškách pro veřejnost se pokouší o filosofující intepretaci vědeckého poznání, přičemž se důsledně vyhýbá dogmatickým tvrzením. Odlišuje jasně fyziku, filosofii a spiritualitu. Sisyfos mu dal bludný balvan předloni.
Z hlediska vědy lze lidi mimo akademickou sféru nebo kolegy vědce tlačit ke zdi nářků a přiznání, a tím veřejnosti ukázat, jak se věci skutečně mají, jak doporučuje Sisyfos. Je však možná také praxe, již zmiňují dostupné informace z Velké Británie. Každý léčitel, který chce legálně působit, je přidružen k místní nemocnici. Jeho intuitivní diagnózy jsou potvrzovány nebo vyvraceny lékařskými prostředky a stejně tak je kontrolována účinnost jejich alternativních terapií. Je tedy možná i korektní spolupráce.
Sisyfos uvádí, příklady údajných šarlatánů a podvodníků kromě Jana Raka. Podle toho, co jsem viděl a slyšel s Drtinovou, jim nadšeně nepřitakává. Komitét pro udělování Bludných balvanů doplňuje konkrétní údaje ideologicky podbarveným hodnocením. Má svá dogmata, i když se dovolává vědy a chce snad ještě pořád být vědeckým světovým názorem. Věda je nedogmatická a je to příběh lidského poznání s otevřeným koncem. Ve vědě a kolem vědy je možná, ba nutná korektní diskuse, někdy dokonce velmi ostrá, ale vědci na rozdíl od scientistických ideologů se nepokouší cenzurovat média a neohrožují profesní dráhu kolegů výsměšnými a paušálními odsudky.
Původně publikováno v Náboženském infoservisu zde https://info.dingir.cz/2021/08/dalsi-bludny-balvan-tentokrat-pro-danielu-drtinovou/, náhledový snímek převzat z NI.
2025 ©