Bohužel, transsubstanciační nauka se dá těžko sladit např. se zdravotním vlivem obilného chleba (obsahujícího lepek). Asi by nám řekli, že jsou zachovány všechny smyslové vlastnosti chleba a že jediný rozdíl oproti chlebu je v neviditelné, smysly nevnímatelné substanci. Substance Ježíše Krista v boholidské jednotě má být nositelem naprosto všech znaků konsekrovaného chleba (a vína). A sice ve zvláštním způsobu přítomnosti, který je reálný, ale nikoli fyzický, nýbrž svátostný, je podle scholastické teologie "nelokální". "Fyzicky" zůstává Ježíš Kristus přítomen pouze "po pravci Otcově v nebesích" (jen bylo třeba ještě dovysvětlit, jak TĚLO může být přtíomno po pravici VŠUDYPŘÍTOMNÉHO Boha Otce). Subtilnější a výstižnější mi připadá tradiční luterská formulace o přítomnosti Krista "sub panem, cum pane, in pane". Transsubstanciační nauka není podložena v pramenech víry. Ale to je na delší debatu.