Komentář: Dualita vnímání světa

Při čtení nadpisu jsem se těšil, že v článku naleznu skutečně cestu až ke kořenům, podstatě českého rasismu a xenofobie. V první části článku jsem nalezl jistě korektní polemiku s názorem jednoho pisatele, který si bohužel neosvojil ani základy českého jazyka, natož argumentační aparát. Já se však táži, kde v jeho sdělení je, cituji: "...fanatická nenávist k jinak smýšlejícím. " Otevřenost virtuálního světa umožňuje každému sdílet své názory i přes limity každého člověka. Marně však v projevu diskutéra, který je v článku předkládám, hledám rasismus, xenofobii, či fanatickou nenávist. Diskutér napadá negramotnost určitých lidí a sám odhaluje tu svou. Dopouští se chyby z neznalosti, ale těžko soudit, zda se za ní skrývá chyba z nenávisti.
Ve druhé části článku se jeho autor zaobírá kořeny rasismu a xenofobie, které pramení ze sociální situace. Zde naprosto souhlasím. Nejen, že nenávist se rodí vůči imigrantům z prostředí, kde je tristní sociální situace, avšak také špatné sociální podmínky tj. kultura chudoby je pak opomíjena a místo ní raději někteří vidí etnikum, subkulturu, rasu. To je to pohodlné nadávání na určitou skupinu společnosti, neboť pozorovatel nevidí podmínky života, ale barvu pleti. A zde je náš budoucí problém. Až budou přijati do kterékoliv země ekonomičtí imigranti, které sem táhne skutečně sociální situace a touha se mít lépe, tak se s největší pravděpodobností budou sami sdružovat do ghett kolem svých  příbuzných, což potvrzuje i situace v USA, či Francie. Je možné, že první vlna přistěhovalců bude mít to štěstí a práci nalezne jako tomu bylo v případě Německa. Bohužel je známo, že dnešní vzdělání nefunguje již jako výtah do lepší společnosti, takže ať se budou potomci nově příchozích snažit sebevíc, tak jen jednotlivci si najdou cestu do vyšších pater. Zbytek bude propadat depresi a bude si muset najít způsob života v kultuře chudoby. Vnuci původně příchozích se již narodí do chudoby s vědomím, že je zbytečné se o něco legálně snažit. Dnešním největším problémem nejsou imigranti, či jiné náboženství. Problémem je přemíra svobody, která neříká, co člověk musí dělat pro zlepšení situace a že se tak skutečně stane. Druhým problémem je kapitalistický způsob fungování naší společnosti, neboť ten jde nelidsky po zisku, nikoliv po snaze zlepšit situaci v celé společnosti.
Závěrem, pokud nesouhlasí většina společnosti s přijetím uprchlíků, pak to nutně neznamená, že česká společnost je rasistická a xenofobní. Vyjádření vlastního názoru, který není totožný s druhým v dialogu a nepodporuje jeho touhu přijmout cizí lidi bez dostatku informací není rasismem a xenofobií. Kritický pohled a právo na vyjádření názoru je hodnotou, kterou zastává naše kultura. Důležité je poznamenat, že lidé se mnohdy k věcem vyjadřují bez dostatku informací. Kdo racionální může skutečně začít jásat a křičet, ať Evropa přijme každého uprchlíka, který k nám míří? Kde je Descartes? Kde jsou odpovědi na otázky: Kde budou bydlet? S jakými zaměstnavateli komunikuje česká vláda a neziskové organizace? Máme tolik volných pracovních pozic? Jaké vzdělání a dovednosti dotyční mají? Kolik mají u sebe peněz a na jak dlouho jim vystačí? Jsou všichni zdrávi? Prošli lustrací, zda nejde o bezpečnostní riziko? Která nadnárodní korporace se chce podílet na financování? Jak se vyhneme v budoucnu situaci ala Jugoslávie? Bez zodpovězení těchto a dalších otázek je naprosto korektní reakce diskutérů, kteří jsou proti přijetí lidí, kteří nejsou v situaci ohrožení života a pouze si chtějí splnit svůj americký sen. Naopak, pokud někdo bez informací jásá a hovoří o multikulturním obohacení, pak dotyčný musel pozbýt soudnosti. Pokud bych byl imigrant a přicházel do země, ve které mne nechtějí, tak bych měl strach o svůj život. Strach bez informací na jedné straně a s informací o nechuti přijímat na druhé straně nemůže  vzejít nikdy nic dobrého. V každé společnosti jsou rasisté a je to zcela normální jev, tak jako kriminalita. Můžeme se pokusit tyto jevy omezit, ale k tomu je potřeba komunikovat. Největší nedostatek vidím v konání elit, které si píší své knihy, pořádají své odborné přednášky, ale aktivně sami nevyhledávají příležitosti, jak předávat své poznatky a názory mezi většinovou společnost. Totéž vidím u politiků, kteří nehovoří o tom jak, kde, koho, co a co bude pak atd. Nikdo nevysvětluje a pouze všichni komentují a spekulují. Přiznávám každému právo se pokusit najít svůj vytoužený kousek země, kde se bude mít dobře a také přiznávám právo každé zemi tyto osoby odmítnout. Bez porozumění oběma stranám to prostě nepůjde.