Násilí je možno činit nejen lidem ale i zvířatům a pokud já uvažuji, zda násilí odsuzovat nebo ho přijímat, pak o něm uvažuji obecně a tudíž i o násilí ke zvířatům a myslím si, že kdyby se lidé zcela násilí zřekli, že by se mezi sebou možná zhruba dorozuměli ale se zvířaty by se určitě nedomluvili a časem by je šelmy sežraly (protože umějí utíkat rychleji než lidé). Nechat se sežrat zvěří by altruistické bylo ale asi by to nebylo citlivé. A někdy se lidé vzhledem k nedokonalosti lidského poznání mezi sebou nedokážou domluvit úplně stejně jako lidé se zvířaty. Hrůzy páchané lidmi, při kterých je projevováno násilí, které se děly a dějí a jejichž zdrojem negativity je dle mnohých násilí, mají podle mne zdroj negativity nikoliv v násilí ale v pošetilosti (odlišnosti významů slov od entit, které tyto významy popisují). Rovněž je rozdíl mezi násilím, které se snaží tvořit a násilím, které se snaží ničit. Tak například, když budu chtít někomu zabránit učinit něco, co nechci aby učinil (a nechci to jak je pro mne v současné době a doufám že i v budoucí typické z altruistického důvodu přičemž altruistický důvod pro mne je i starat se o sebe neboť jsem nástrojem prospívání ostatním), mohu to učinit buď prostřednictvím ničivého násilí a pak budu činit maximální destrukci jaké budu schopen dokud nedosáhnu svého a nebo pomoci tvořivého násilí a pak užiji násilí tak, abych dosáhl toho co chci a přitom zachoval maximum pozitiv (násilí je i když někoho šťouchnu a tím ho odkloním z pohybu, kterým směroval k učinění něčeho, co chtěl učinit). A existuje i slovní násilí a tím je rozkaz (v psané podobě věta s vykřičníkem a v mluvené věta zvýšeným hlasem). Yodera ale i přes jeho pacifismus považuji za správného filosofa (nesouhlasím se vším, co říká ale souhlasím se způsobem, jakým uvažuje a stejným způsobem přijímám nebo odmítám i ostatní filosofy).