V souvislosti s napadením Poláků v Anglii se v debatě připomíná, že xenofobní a rasistické postoje zaujímají (i u nás) lidé nezaměstnaní, na sociálních dávkách ap., prostě lidé sociálně slabí. Podle běžného politického rozlišení tito lidé tedy zastávají pravicově extremistické postoje a jsou vlastně sami proti sobě.
Stojím jednoznačně na straně politické, etnické a rasové otevřenosti a plurality. Polemizuji s rasisty a xenofoby, kdekoli narazím na jejich projevy. Upozorňuji na rizika zločinů z nenávisti i u nás v Česku. Zatím jsou to většinou jen slovní delikty (hanobení, pomlouvání, vybízení k nenávsti a omezování práv ap.), ale kdy přijde více i fyzických útoků? Výzvy k naší fyzické likvidaci jsou docela časté (šibenice, masokostní moučka, lágry)
Vidím vážné varování v tom, že rasistické postoje zaujímají lidé, které tento krutý systém odhodil do škarpy. Možná si někdo za svou špatnou sociální pozici může sám. Měl zhruba stejné východisko jako všichni, ale byl třeba líný. Umím si to představit.
Není však málo těch, kdo jsou nadaní a pracovití a taky se mají bídně. Měli startovací polohu rovnou horší. Za svůj neúspěch v tvrdém ekonomickém konfliktu všech se všemi doopravdy nemohou. Kdo může za nezaměstnané, které propustila firma, protože majitelé a management špatně pracovali? Kdo může za své špatné vzdělání, protože se narodil a školní léta prožil v chudém a vzdělanostně slabém regionu? Kdo může za svůj původ, pro který nemůže sehnat práci?
Pak se však musíme vážně zamyslet nad tím, nemohou-li za radikalizaci dnešních xenofobů a rasistů tak trochu dnešní ekonomické a politické elity a jejich mediální servis. A jestli cesta k nápravě situace vede jen přes to, že na návštěvníky konvičkovských a podobných demonstrací křičíme, že jsou fašisté a že fašisty eliminujeme. Kdoví, zda cesta k překonání současného pravicového extremismu nejchudších nevede přes důslednou sociální reformu, přes politiku, která dá lidem práce důstojnější pozici.
(Úvodní obrázek volně přístupný na internetu.)
2024 ©