Dne 22. ledna zemřel v Huế ve Vietnamu ve věku pětadevadesáti let buddhistický mnich Thích Nhất Hạnh, vedle 14. dalajlamy Tändzina Gjamccho asi nejvýznamnější postava současného buddhismu.
Narodil se jako Nguyễn Đình Lang 11. října 1926 v Huế, někdejším sídle vietnamských králů, městě dnes zařazeném do seznamu světového dědictví UNESCO. Ve věku 16 let vstoupil do kláštera, kde jeho hlavním učitelem byl zenový mistr Thanh Quý Chân Thật. Absolvoval školení ve vietnamských tradicích mahájánového buddhismu včetně školy thiền, což je vietnamský název pro směr známý podle japonštiny jako zen. Mnichem se stal roku 1951.
V roce 1961 odešel Nhất Hạnh studovat religionistiku do USA na Princetonský teologický seminář. Po studiu byl jmenován přednášejícím buddhismu na Kolumbijské univerzitě. Ovládal z moderních jazyků francouzštinu a angličtinu a z klasických čínštinu, sanskrt a pálí.
Po návratu do Vietnamu v roce 1966 obdržel v chrámu Từ Hiếu transmisi od zenového mistra Chân Thậta, čímž se stal zenovým učitelem a duchovním vůdcem Từ Hiếu a přidružených klášterů. Od roku 1955 probíhala občanská válka mezi komunistickým severním a prozápadním jižním Vietnamem. Jihovietnamští mniši vytvořili mírové hnutí. Thầy, jak se mu zkráceně říká, se do něj zapojil. Po vítězství severního Vietnamu pomáhal uprchlíkům. Humanitární krize vyvolaná exilem celkem asi osmi set tisíc lidí trvala až do začátku devadesátých let.
Thích Nhất Hạnh založil buddhistický Řád soubytí, který spojuje zenovou praxi se službou potřebným. Hovoří se o tomto směru jako o angažovaném buddhismu. V roce 1966 měl přednáškové turné po Spojených státech a setkal se i s Martinem Lutherem Kingem, který jím byl velmi inspirován a nominoval ho na Nobelovu cenu míru pro rok 1967. Komunistická vláda, která postupně ovládla celý Vietnam, mu nedala povolení k návratu do vlasti.
Od roku 1973 žil ve Francii, kde založil komunitu známou pod anglickým názvem Plum Village (Švestková vesnice). Vedle mnišského jádra patří k tomuto okruhu mnoho lidí žijících pracovním, občanským a rodinným životem a praktikujících podle Thầyova doporučení. Komunitu navštěvuje velké množství lidí. Thaj pro ně přednášel, některým se věnoval individuálně a své zkušenosti zaznamenával. Je autorem více než stovky knih. Přes dvacet jich bylo přeloženo do češtiny. V Praze se schází malý okruh lidí, Čechů i cizinců pod hlavičkou Plum Village in Czech Republic.
Skoro všechny jeho texty probírají základy buddhistické praxe, různé podoby a stupně meditace vsedě a meditace při chůzi, vědomé prožívání každodenních běžných aktivit a práci s emocemi včetně emocí těžkých vyvolaných životními nezdary a tragédiemi.
Thích Nhất Hạnh se za svého pobytu ve Francii věnoval také vztahům buddhismu a křesťanství. Na svém domácím oltáři, jak říkal, měl obrazy Buddhy a Krista. Již roku 1996 napsal knihu přeloženou pro nakladatelství Pragma do češtiny jako Živý Buddha, živý Kristus. Kniha dosud nepřeložená do češtiny The Energy of Prayer: How to Deepen Your Spiritual Practice vybočuje z obvyklých témat a obsahuje i buddhistický výklad křesťanské modlitby Otče náš.
V roce 2005, po dlouhých jednáních, vietnamská vláda dovolila Nhất Hạnhovi přijet do Vietnamu. Bylo mu dovoleno tam vyučovat, vydat čtyři ze svých knih a cestovat po zemi s mnišskými a laickými členy svého řádu, včetně návštěvy jeho původního kláštera Từ Hiếu v Huế. Během další návštěvy roku 2007 Nhất Hạnh navrhl prezidentovi Nguyễn Minh Triếtovi ukončení vládní kontroly náboženství. V roce 2008 se v rozhovoru pro italskou televizi vyslovil o dalajlamovi tak, že čínské úřady v odvetu vyvíjely tlak na vietnamskou vládu a v následujícím roce došlo k policejní razii na klášter Bát Nhã.
V listopadu 2014 Nhất Hạnh prodělal těžkou mozkovou mrtvici a byl hospitalizován. Po měsících rehabilitace byl propuštěn z rehabilitační kliniky na univerzitě Bordeaux Segalen ve Francii. 11. července 2015 odletěl do San Francisca, aby urychlil své zotavení rehabilitačním programem v lékařském centru Kalifornské univerzity. Do Francie se vrátil 8. ledna 2016. Po mozkové příhodě však natrvalo ztratil schopnost řeči a pohyboval se pomocí invalidního vozíku.
Jak jsme zde již psali, v roce 2018 dostal Thầy možnost se definitivně vrátit do Vietnamu, aby tam podle tiskové zprávy Plum Village prožil „zbývající dny“. Na setkání se staršími žáky měl pomocí gest, přikyvování a kroucení hlavou v reakci na otázky jasně sdělit své přání vrátit se do Vietnamu. Nhất Hạnh zemřel v chrámu Từ Hiếu v Huế, kde se usadil, 22. ledna 2022 ve věku 95 let na následky komplikací mozkové příhody, kterou prodělal před sedmi lety.
Někteří buddhisté pokládali Thầye za bódhisattvu, tedy probuzenou bytost. Jako takový by spočinul v plné nirváně, avšak mohl by ve své přítomnosti pro blaho cítících bytostí pokračovat v dalším čase. Prostřednictvím dharmakáje, tedy těla dharmy, by byl nezávislý na čase a prostoru. Jako postava občansky angažovaná především směrem k sociální spravedlnosti, míru a péči o životní prostředí zasahuje i mimo buddhistický okruh a je nepochybnou autoritou dnešní spirituality a současné globální kultury.
V článku použity podklady z hesla na anglické Wikipedii zde a z autorovy recenze tří Thich Nhat Hanhových knih v Náboženském infoservisu zde.
Původně publikováno v Náboženském infoservisu, https://info.dingir.cz/2022/01/thich-nhat-hanh-spocinul-parinirvane/, náhledový snímek převzat z NI
2024 ©